Nepořádek je častým důvodem partnerských konfliktů. I chorobný bordelář se však může naučit uklízet
Domov je místem, kde se většina z nás chce cítit útulně, uvolněně a pohodlně. Jenže pokud se kolem nás neustále povaluje neumyté nádobí, odhozené prádlo a celkově je byt či dům neorganizovaný, není divu, že se tato naše potřeba nenaplňuje. Proto může vést život s někým, kdo nemá smysl pro pořádek, ve vztahu k nesčetným konfliktům. Přitom se to dá změnit a i z "bordeláře" udělat pořádkumilovného člověka.
Podle doktorky Sarah Riforgiate, Ph.D. a docentky komunikace na University of Wisconsin Milwaukee nezáleží na tom, zda spolu žijí dva lidé, z nichž jeden je přehnaně čistotný a druhý je úplně na opačné straně škály. Záleží ale na tom, jak opačný stav vnímají a jak vysoký práh tolerance mají. Navíc se dle ní dá i člověk, který doposud nemá smysl pro pořádek vybudovaný, nevtíravě naučit lásce k pořádku.
Podle doktorky Riforgiate se konflikty v oblasti úklidu nejčastěji odehrávají takto: "Člověk, který má pořádek raději, si často nemůže pomoci a vidí všudypřítomný nepořádek jako narušení klidu a pohody v domácnosti. Jakmile objeví něco, co je podle něj potřeba uklidit, udělá to. Pořád dokola myje nádobí, vytírá, utírá prach a je frustrovaný, že partner nic z toho nedělá. Jenže to je často právě ten důvod," vysvětluje odbornice.
Bordeláře nenapomínejte a neodsuzujte
Neustálé hádky a napomínání méně organizovaného partnera ale nutně vedou k tomu, že se problém ještě prohloubí. Je potřeba dbát na to, že dva lidé, kteří spolu žijí, mohou mít naprosto odlišné životní zkušenosti a ten, který úklidu příliš nefandí, si ani nemusí uvědomovat, že nějaký úklidový problém existuje. Navíc vidí, že partnerka neustále kolem domácnosti běhá, proto může při nedostatku komunikace nabýt dojmu, že tento úkol dělá ráda. " V důsledku toho se může až stát, že méně pořádný člověk problém ignoruje, což může vést k dalším hádkám a ještě větší ignoraci problému," podotýká Dr. Riforgiate.
Abyste se této spirále osočování, že partner nedělá to, co má, vyhnuli, je potřeba přestat opakovat věty typu: "Ty jsi to zase neumyl?", "Už zase jsi pohodil špinavé prádlo vedle koše na prádlo?", "Ty ten nepořádek snad nevidíš?" Naopak je potřeba vzít nepořádnost jako počáteční stav a snažit se partnera naopak pořádkumilovnosti naučit. Stejně, jako byste to učili děti. Proto jsou lepší věty: "Mohl bys prosím vynést koš? Moc mi tím pomůžeš," nebo "Umyl bys prosím vanu? Zdá se mi, že jsou tam už vidět skvrny," nebo "Umyl bys dnes nádobí? Také to nedělám ráda, ale líbí se mi, když je uklizeno." V těchto větách totiž není žádná výčitka, žádné negativní hodnocení partnera, ale naopak žádost o pomoc plus důležitá informace: úklid není můj koníček, ale mám ráda pořádek.
Snažte se partnera pochopit
Pokud jste ten pořádnější z vás dvou vy, je potřeba, abyste zahájili na dané téma komunikaci, jelikož váš partner si svou "chybu" jistě ani neuvědomuje. Vyhněte se však kritice nebo radám, jak by měl uklízet. Nehodnoťte sebe jako toho správného a partnera jako toho špatného. Naopak mu vysvětlete svůj postoj a řekněte mu, jak moc vás nepořádek trápí a chcete, aby se to změnilo, ale poté se zeptejte i na jeho názor. Ukažte partnerovi, že chcete najít společné řešení, že se nechcete hádat a že ho z ničeho neobviňujete. Společná cesta se vám pak bude hledat snadněji. Můžete třeba říci: "Hodně často běhám kolem domácnosti, protože mě znervózňuje, když se tu věci jen tak povalují. Teď to dělám já, ale není to něco, co mě baví. V budoucnosti bych byla ráda, abychom se na tom podíleli oba." Naopak se vyvarujte: "To snad nemyslíš vážně, že to nevidíš? Copak jsem nějaká služka, abych tu uklízela za nás za všechny? To tě to máma nenaučila?"
Řekněte mu, co očekáváte
Místo toho, abyste partnerovi říkali, že má více uklízet a být pořádnější, řekněte mu jasné a konkrétní situace. Například ho poproste, aby neházel špinavé prádlo na zem, aby si srovnal boty do botníku, aby si vždy ustlal postel a umyl po sobě umyvadlo, když si vyčistí zuby.
Neuklízejte za všechny
Osoby, které nepořádek nemohou vystát, se bohužel často stávají někým, kdo by se dal nazvat jako osoba, která vlastní úkol, který ale nenávidí. To, že máte rádi pořádek, z vás nedělá toho jediného, kdo by měl vykonávat úklid. Něco jiného je otevřená knížka na stole, špatně ustlaná postel u dětí či hrníček ve dřezu a neumytý záchod, rozházené prádlo a neutřená skvrna na gauči po jídle. Čistota by měla panovat v každé domácnosti a máte na ni právo. A tím, že budete tyto úkony dělat za ostatní, se automaticky stanete někým, kdo to má odjakživa na starosti. Raději poproste partnera, ať si po sobě konkrétní nepořádek uklidí nebo ať vám s ním pomůže, pokud jej vytvořily děti.
Uznejte partnerovu práci
Jakmile po sobě partner poprvé uklidí sám od sebe to, což jste od něj chtěla, nezapomeňte ho pochválit nebo se na něj alespoň mile usmát a říct, jak moc vám tohle pomáhá. A to z počátku i v případě, že vy byste se daného úkolu zhostila mnohem lépe (podle vašich měřítek). V tu chvíli totiž nehodnotíte daný stav, ale partnerovu snahu, což ho žene kupředu.
Zdroj: Autorský článek, další zdroj: wellandgood.com.
