Kdy jsou potřeba antibiotika a kdy ne? Naučte se rozpoznat virovou a bakteriální infekci
Situace s chybným užíváním antibiotik se zlepšuje, stále víc lidí ví, jak má postupovat v případě virové nebo bakteriální infekce. K optimálnímu stavu ale máme dost daleko.
Čas je náš nepřítel
Velkým problémem současnosti je nedostatek času. Nemáme čas na rodinu, nemáme čas ani na vykonání potřebných činností v práci, ale nemáme čas ani na nemoc. Většina z nás si představuje, že navštívíme lékaře, dostaneme zázračný lék a budeme zdraví. Jeden z důvodů, proč lidé stále požadují na různé virové infekce antibiotika, je v tom, že antibiotikum je nějaký reálný lék, zatímco na virovou infekci obvykle žádný konkrétní lék není. Lidé jsou navíc zmateni i skutečností, kdy někdy lékař ze závažných důvodů předepíše i při virové infekci antibiotika. Činí tak obvykle proto, že má před sebou osobu s oslabenou imunitou nebo člověka vyššího věku, u něhož by na virovou infekci mohla nasednout infekce bakteriální, která by se mohla stát v některých případech i osudnou. Pro některé to je ale vzor a automaticky srovnávají své možnosti a možnosti jiných pacientů.
Ve většině případů je schopné se tělo s nemocí vyrovnat samo. Platí to i pro různé běžné bakteriální infekce. Jen je k tomu zapotřebí poměrně dost času a skutečný odpočinek na lůžku. Je třeba počítat alespoň se dvěma týdny. Navíc tak máte větší jistotu, že se u vás neprojeví různé následky virových a bakteriálních onemocnění ve formě postižení srdečního svalu, kloubů a nervové soustavy.
Rozdíly u jednotlivých infekcí
U řady nemocí není pro laika srozumitelné, o jakou infekci se jedná. Pochopitelně je na místě návštěva lékaře. Ale někdy je rozlišení docela jednoduché a také z obvyklých průběhů nemocí, jak je má každý u sebe vypozorované, lze celkem jednoduše odhadnout, v čem je problém. Pokud je tedy rýma hustá a zbarvená žlutě či zeleně, jedná se skoro jistě o bakteriální infekci. Naproti tomu prudké, nepříjemné, ale vodnaté výtoky z nosu bývají následkem množení virů. Podobné to je i v případě odkašlávaných hlenů. Je-li hlen bílý, mohlo by se jednat spíš o alergickou reakci.
Klasická chřipka způsobená viry má obvykle prudký nástup spojený s vysokými horečkami, zimnicí, třesavkou a bolestmi kloubů a svalů. Bakteriální infekce mívá obyčejně spíš pomalejší průběh. Infekce zvolna narůstá, jak se zánět šíří. Výjimkou jsou agresivní bakterie, které nastupují velmi rychle. Obyčejně jsou spojené s bolestí hlavy a různými neurologickými projevy. Tyto záněty útočící na mozek a nervovou soustavu obecně bývají velmi nebezpečné.
Optimální postup
Jestliže jste onemocněli vy nebo váš blízký, zjišťujte různé příznaky. Nejdůležitější je ujasnit si, že nejde o meningokovou meningitidu. Varujícím příznakem jsou teploty nad 38 stupňů, světloplachost, zvracení a vyrážka, která nemizí při zatlačení. Bývá také strnulá šíje a při pokusu ohnout hlavu v poloze vleže směrem k hrudníku se tělo brání, pohyb bolí a kolena se ohnou. Každopádně při této infekci jde doslova o minuty a vy okamžitě volejte sanitku. Další informace o této i jiných nemocech najdete zde.
Jestliže se jedná o běžnou infekci, navíc už jste takový druh měli a cítíte se podobně, nemusíte vždy podléhat panice a chodit hned k lékaři. Navíc byste třeba virus chřipky zbytečně šířili do svého okolí. Zkuste si proto naordinovat spíš klid, dostatečný příjem tekutin a horečku nad 38 stupňů srážejte vhodným přípravkem. Jestliže ale vnímáte, že je infekce jiného druhu či není výrazná, ale neodeznívá, neváhejte a za lékařem zajděte. Ve většině případů člověka k lékaři dovede potřeba nemocenské, což je vlastně dobře. Po lékaři nevyžadujte zbytečně antibiotika. V některých případech, kdy se jedná o bakteriální infekci, pak postačí antibiotika lokální ve formě kapek či masti.