Tipy, jak proměnit prokrastinaci na prekrastinaci aneb řekněte stop odsouvání úkolů a povinností

 Zdraví 
25. ledna 2021 16:47 / Mirka Malá
  0
📷
4 fotografie v galerii
S prokrastinací bojují miliony lidí Depositphotos
Slovo prokrastinace znamená odložit nebo posunout nějaký úkol ři rozhodnutí na druhý den nebo ještě dále. Problém je v tom, že zítra neznamená současnost a jak víme, ke změně může dojít pouze v současnosti, ne v zítřcích. A prokrastinace je navíc problém milionů lidí.

Jste vy prokrastinátor a tlačíte věci na zítra, pozítří a ještě dál? Pokud ano, nechcete být raději prekrastinátor? Prekrastinace je totiž hravé slovo, které doslova znamená "před zítřkem“, tedy jinými slovy, dělat věci dnes spíše než zítra.

Pravděpodobně jste obeznámeni se známým příslovím Bena Franklina, že bychom neměli odkládat na zítra to, co můžeme udělat dnes. Proč je to ale pro tolik lidí tak velký problém?

Není to jen lenost?

Krátká odpověď je ne, protože lenost není věc, ale popis vzorce chování, pouze označení, které přikládáme určitému chování. Pokud řekneme, že někdo neodevzdává svou práci včas, protože je líný, pouze říkáme, že jsme si všimli vzorce chování tohoto člověka. Proč neodevzdává svou práci včas? Protože je líný. Jak víme, že je líný? Protože neodevzdává svou práci včas. Toto je kruhový argument, který nás točí v kruhu a nic nevysvětluje.

Ale co tedy vede k prokrastinaci, tedy lidově řečeno k otálení?

Strach z neúspěchu

Provedení úkolu nebo učinění rozhodnutí představuje riziko selhání. Od raného věku se učíme, že náš výkon je zkoumán a hodnocen. I když tu není nikdo, kdo by nám dal špatnou známku, kritický hlas v našich hlavách je připraven vykřiknout, jak jsme špatní.

Psycholog Abraham Maslow rozlišoval mezi dvěma typy rozhodnutí, která děláme, tedy mezi výběrem strachu a výběrem růstu. Volba strachu se rodí z nejistoty, je vedena  potřebou vyhnout se selhání nebo zklamání. Na druhou stranu, když se rozhodneme pro růst, rozhodneme se udělat něco třeba navzdory riziku, díky čemuž bude náš život smysluplnější nebo bohatší. Jak napsal Maslow, "jeden se může rozhodnout vrátit se zpět k bezpečí nebo jít dopředu k růstu. Růst musí být volen znovu a znovu, strach ale musí být překonán také znovu a znovu.“ Který z nich bude tedy rozhodujícím faktorem při rozhodování v životě, strach, nebo růst?

Prokrastinace se může jevit jako zdržovací taktika. Ve skutečnosti však jde o volbu, formu nečinnosti, které dáváme přednost před akcí a před řešením výzev, kterým v životě čelíme. Odkládáme je na další den, který se brzy stane dalším týdnem a možná i dalším rokem, do kterého nějakou věc odložíme.

Otálení totiž posiluje silná odměna ve formě úlevy od úzkosti. Tím, že něco neuděláme nebo nerozhodneme, se vyhneme tomu, abychom se alespoň z krátkodobého hlediska museli vypořádat s důsledky odmítnutí, nesouhlasu nebo kritiky. Stejně jako člověk s fobií z výtahu, který jde raději po schodech, si prokrastinátor vydechne úlevou, když nebude čelit hrozbě odmítnutí nebo zklamání. Ale prokrastinace je ve svém důsledku sebezničující, protože nám brání v dosažení našich cílů. Ať už jde o ty osobní, nebo pracovní.

Tipy, jak začít

Jakmile sami sebe přijmete jako nedokonalou lidskou bytost, která se snaží vydat ze sebe maximum a jejíž úsilí někdy nedosahuje očekávání, odstraníte zásadní překážku, která vám stojí v cestě. Zde je pár tipů, jak se z prokrastinátora stát prekrastinátorem.

Zaměřte se na to, co můžete dělat DNES, ne na to, co jste neudělali včera. Nenechte se utopit v minulosti. Co se stalo, je už pryč. Počítá se to, co je dnes.

Pokud prokrastinujete v práci, stanovte si pravidelnou pracovní rutinu. Potřebujete vypracovat zprávu? Začněte uspořádáním souborů do složek na ploše v počítači. Jakmile začnete, možná zjistíte, že věci začnou zapadat na své místo. Jakmile se totiž dostanete do pohybu, celý proces v pohybu už také zůstane. A to platí i pro osobní život. Pamatujte na první zákon pohybu Isaaca Newtona: tělo v klidu má tendenci zůstat v klidu, pokud na něj nepůsobí nějaká vnější síla, zatímco pohybující se objekt má tendenci zůstat v pohybu. Pokud jste vy tím tělem v klidu, začněte tím, že uvedete newtonovskou kouli do pohybu vlastním pohybem.

Rozdělujte si větší úkoly na lépe zvládnutelné dílčí úkoly. Začněte s malými, snadno dosažitelnými dílčími cíli a budujte ten velký postupně.

Pochvalte se za cokoliv, čeho dnes dosáhnete, ať je to jakkoliv malé. Nesoustřeďte se na věci, které ještě musíte udělat. Zhodnoťte se podle toho, co jste udělali.

Každou hodinu si dejte 10-15minutovou přestávku. Odměňte se za splnění stanoveného úkolu tím, že se budete určitou dobu věnovat věcem, které máte rádi.

Nenechte se ovládnout tím, že budete myslet na to, že se vám do nečeho nechce. Mysl už tak funguje, ale stačí, když ji ovládnete tím, že se budete soustředit na daný úkol.

Na konci dne si zapište 2–3 věci, které jste toho dne dokázali, a 2–3 další věci, které plánujete na zítra. Tím si vytvoříte předem plán, kterého se můžete držet.

A pamatujte. Nemusíte být dokonalí. Stačí, když budete normálně dobří. Nastavení nerealisticky vysokých standardů vám brání v odbourání strachu, že nesplníte nerozumná očekávání, která na sebe kladete. A to platí jak v pracovním, tak v osobním životě. Klidně oslovte toho, kdo se vám líbí a neodkládejte to jen proto, že si myslíte, že nejste dost dobří, hezcí, zábavní a tak dál. Dále čtěte: Depersonalizace je vážný psychický problém, který může potkat každého.

Reklama

Mohlo by vás zajímat

Celebrity

Herec Miroslav Etzler v těžkém stavu. Připojený na kyslíku teď lituje, že se nenechal proti covidu očkovat

Styl

BMI určuje, zda jste obézní, či nikoliv. Podle jednoduchého výpočtu během chvilky zjistíte, jak na tom...

Dům a zahrada

Naučte se v obchodě poznat zdravou vánoční hvězdu a vyhněte se chybám, kvůli kterým květina mnohdy...

Zavřít reklamu