Klíšťata už vytáhla do boje. Existují proti nim jen dvě možnosti ochrany

Klíště může být kdekoliv
📷
Další 3 fotografie v galerii
 Zdraví 
23. března 2020 14:59 / Depositphotos
  13   0
Klíšťata už vytáhla do boje díky velmi mírné zimě a teplému počasí. Aktivní začínají být už od +5 °C. Jejich kousnutí může mít až fatální následky. Při vycházkách a hlavně po nich buďte tedy velmi obezřetní.

Klíšťata jsou neustálou hrozbou a následky onemocnění z jejich kousnutí mívají velmi často negativní účinky. Promořenost klíšťat virem encefalitidy je totiž stále vyšší a infikované klíště se do nás může zakousnout stejně dobře v Praze na zahradě jako v lesních porostech kdekoliv v republice.

Dokonce už ani není pravda, že od 900 m nadmořské výšky se klíšťata nevyskytují. Teplé zimy v posledních letech jim umožnily přežít i v některých oblastech na horách. Mezi lidmi kolují různé mýty, neznalosti nebo „zaručené“ rady, jak se zachovat, když se klíště zakousne. V mnohých případech se však lidé mýlí a udělají přesný opak.

Nejčastější mýty o klíšťatech

Olej, krém či vazelína

Tentokrát zapomeňte na radu našich babiček, že klíště je nejlepší zakápnout olejem, krémem či vazelínou. Tento, podle odborníků nesprávný způsob používá ještě dnes dokonce třetina lidí. Jediné, čeho tímto způsobem dosáhnete, je, že se klíště začne „dusit“ a rychleji vyloučí potenciálně nakažené sliny do vašeho krevního oběhu. Následky mohou být fatální. Klíště je přenašečem několika závažných onemocnění, například lymeské boreliózy či klíšťové encefalitidy.

Klíště je nejlepší vykroutit

Pokud na sobě naleznete zakousnuté klíště, rozhodně s ním nekruťte. Tento dříve doporučovaný postup, že ho lze tzv. vyšroubovat proti směru nebo po směru hodinových ručiček, je mylný. Nejlepší způsob, jak klíště z kůže odstranit, je viklání. K tomu nejlépe poslouží speciální pinzeta pro psy, která nemá silný stisk a neuštípne tak hlavu klíštěte od těla. Což by byl velký problém.

Klíšťata skáčou ze stromu

Další z informací, jež se slepě předává z generace na generaci, je, že klíšťata skáčou ze stromu. Omyl. Klíšťata žijí ve vysoké trávě či nízkých křovinách. Pokud objevíte přisáté klíště například na krku či na hlavě, znamená to, že hledalo na celém těle ideální místo, kde se zakousnout, a našlo ho právě tam. Klíště si ve většině případů vybere takovou část pokožky, kde je kůže jemná a má trochu zvýšenou vlhkost – podpaží, třísla, přední stranu břišní, podkolenní jamky či místo za ušima. Může po vás lozit celé hodiny, než si správné místo najde.

Co možná o klíšťatech nevíte

Hlavní sezona klíšťat není v létě

Většina z nás se před rizikem chycení klíštěte chrání převážně v období letních prázdnin. Hlavní sezona výskytu klíšťat je ale na jaře a na podzim. Při vysokých teplotách zalézají klíšťata pod zem, kde přežívají přisátá na hlodavcích. Naopak nejraději mají vlhko. Málokdo ví, že začínají být aktivní již při pěti stupních Celsia.

Klíště reaguje na pach

Mezi lidmi koluje mýtus, že si klíšťata vybírají svou oběť podle krevních skupin. Klíště v prvé řadě reaguje na zápachy, které každý tvor, včetně člověka, vydává. V těsné blízkosti pak už jen vyčkává, kdy se člověk nebo zvíře dotkne vegetace, aby se na něj mohlo hbitě chytit.

Nejraději má jemnou a vlhkou pokožku

Klíště může na těle člověka kolovat celé hodiny, než najde vhodné místo k přisátí. Nejčastěji si vybírá části pokožky, které jsou jemné a mají trochu zvýšenou vlhkost – třísla, podpaží, přední stranu břišní, podkolenní jamky či místo za ušima. Objevily se i případy, kdy se klíště přichytilo na oční spojivku či zevní genitálie. Zejména u dětí je zapotřebí zkontrolovat i okolí hlavy a mezi vlasy.

Nákaza hrozí až po dvou hodinách po přisátí

Jedno z onemocnění, jež můžeme od infikovaného klíštěte chytit, je onemocnění klíšťovou encefalitidou. Nakazit se lze již po dvou hodinách od přisátí klíštěte. Standardními příznaky jsou bolest hlavy, únava, bolest svalů či kloubů. Ve druhé fázi se přidává také zvracení či horečka. Jasným, ale ne zcela známým příznakem je také ztuhnutí šíjových svalů, kdy člověk není schopen dát bradu na prsa. S takovými obtížemi je vhodné se okamžitě odebrat k lékaři.

Klíště potřebuje postupně různé hostitele

Život klíštěte je složen ze třech vývojových stupňů – larva, nymfa a dospělé klíště. Larva je velice drobná a většinou se přisává na drobné savce nebo ptáky. Nymfa je o trochu větší a oproti larvě si vybírá k přisátí o něco větší zvířata – psy, kočky či lišky. Nasátá nymfa odpadne a projde metamorfózou v dospělé klíště. K tomu, aby klíště dospělo, potřebuje tři různé hostitele z odlišných ekologických skupin. Je proto možné, že se klíště může nakazit například od zvířete, se kterým vy vůbec nemusíte přijít do kontaktu. Vývojový cyklus klíštěte může trvat dva až tři roky.

Vydrží dlouho nesát

Zajímavostí také je, že krev saje jen samička a bez potravy vydrží i rok. Samec žije ze „zásob“, které sál v době, kdy byl nymfou. Jiná klíšťata, např. africká, jsou schopna nesát i deset let.

200× zvětší svůj objem cizí krví

Dospělá samička klíštěte vydrží sát deset až dvanáct dnů. Týká se to spíše zvířecích hostitelů, člověk by si něčeho podobného jistě všiml. Klíště může nasátím krve zvětšit svůj objem až dvěstěkrát. Jak se nejlépe zbavit klíštěte, čtěte zde.

Nejčastějším onemocněním po napadení klíštětem je klíšťová encefalitida (klíšťový zánět mozku). Je to velmi vážné nakažlivé virové onemocnění. Přenos viru se děje prostřednictvím slin nakaženého klíštěte. Sliny klíštěte, které se uvolní do rány, mají znecitlivující účinek, a tak člověk necítí žádnou bolest a často si rány ani nevšimne.

Mimo jiné i proto si někteří nemocní klíšťovou encefalitidou vůbec nevybavují, že by měli na těle přisáté klíště. Nákaza člověka je ale možná nejen po přisátí klíštěte.

Průběh nemoci

Onemocnění má obvykle dvoufázový průběh. Doba od nákazy do začátku prvních příznaků nemoci bývá 1 – 4 týdny. Nemocný jedinec je unavený, bolí ho v krku, hlava, svaly, má zvýšenou teplotu nebo horečku. U některých pacientů může nemoc touto fází skončit a dojít k úplnému uzdravení. U jiných se po několikadenním zlepšení znovu objeví teploty, silná bolest hlavy, zvracení, spavost a poruchy spánku, světloplachost. To jsou již známky zánětlivého postižení mozku a mozkomíšních plen. 

Kromě výše uvedených příznaků se mohou objevit chabé obrny některých nervů. Velice důležitou součástí léčby je klid na lůžku alespoň tři týdny. Ještě mnoho měsíců po prodělané klíšťové encefalitidě se mohou u více než 50 % pacientů objevovat bolesti hlavy, únavnost, zvláště na slunci. Zatímco u dospělých probíhá toto onemocnění relativně často komplikovaně s výraznějším postižením mozku a s častějšími pozdními následky, jako jsou trvalé obrny, poruchy koncentrace a paměti, atrofie svalů, u dítěte je průběh nemoci většinou lehčí a komplikací je podstatně méně.

Jsou jen dvě možnosti ochrany

  • Být venku v přírodě dostatečně oblečený, ve vysokých botách, aby se klíště na kůži nedostalo. To ale není vždy, za všech podmínek, kdy jsme venku, proveditelné.
  • Očkování.
Hana Jordánová | inStory.cz
Komentáře
Reklama

Mohlo by vás zajímat

Cestování

Ráj pro cyklisty i milovníky vodních sportů. Pobřeží Severního moře má své kouzlo

Dům a zahrada

Protáhněte ucpaný odpad zapomenutou vychytávkou. Zvládnou to i ženy

Bydlení

Nábytek z palet na míru vašemu bytu. Levně si z nich vyrobíte prakticky všechno

Zavřít reklamu