Není rýže jako rýže. Poradíme, která se hodí k jakému pokrmu

Rýží existuje mnoho druhů a každá chutná jinak
📷
Další 4 fotografie v galerii
 Ostatní 
09. července 2018 11:43 / Shutterstock
  0   0
Rýže patří mezi nejrozšířenější plodiny světa. Jako hlavní příjem potravy ji má asi 1/4 obyvatelstva zeměkoule, základ jídelníčku ale tvoří pro více než polovinu lidí planety. Existuje obrovské množství druhů. Liší se barvou, chutí, vůní, konzistencí i nutričními hodnotami.

Ročně se rýže spotřebuje asi 620 milionů tun. A rozhodně neslouží jen jako příloha či hlavní jídlo. Rýže se dále zkvašuje a vyrábějí se z ní alkoholické nápoje jako arak, rýžové pivo či víno. Z rýžové slámy se pro změnu vyrábí cigaretový papír. O tom, jak nejlépe rýži uvařit, jsme psali zde.

Druhů rýže existuje velké množství a každý typ se hodí k přípravě jiných pokrmů. Liší se v mnoha ohledech. Základní dělení se rozlišuje podle druhu zrna, které může mít různé tvary. Ať už polodlouhé, oválné, kulaté, krátké nebo dlouhé, z toho pak plynou názvy odrůd (dlouhozrnná, krátkozrnná či kulatozrnná). Představíme vám základní druhy rýže a řekneme, k čemu se právě tento typ v kuchyni nejlépe hodí.

Druhy rýže

Rýži lze rozlišit i podle země původu. Některé rýže se pěstují v Evropě, jiné v Asii. Asijská je charakteristická výraznější vůní i chutí. Druhově se od sebe rýže také liší, a to nejen kvalitou, ale také konzistencí po uvaření.

Rýže parboiled

Tato loupaná rýže je upravena speciální technologií. Prvním technologickým krokem k dosažení tohoto druhu rýže je to, že se vakuuje. Poté následuje namočení do horké vody a pak opracování horkou vodou od tlakem. Tím se docílí toho, že zrna na povrchu ztvrdnou a dojde ke zpevnění obilky. Rýže se díky tomu po uvaření nelepí.

Rýže natural

Obsahuje mnoho důležitých látek, především vícenásobné nenasycené mastné kyseliny, vlákninu, minerální látky a vitaminy, také vitamin B. Je velmi bohatá na kalium, které reguluje v těle obsah vody. Tuhle rýži můžete udělat jako rizoto, zahustit s ní polévku a nebo ji připravit nasladko například s ovocem, zkrátka uvařit tzv. rýžový nákyp.

Basmati

Basmati rýže patří mezi nejkvalitnější. Používá se zejména v indické kuchyni. Pěstuje se hlavně na úpatí Himálají. Než se dostane do prodeje, měla by být alespoň jeden rok uskladněna v suchu a temnu, jedině tak vynikne její aromatická vůně s oříškovým nádechem. Dlouhá zrna, typická pro tuto odrůdu, zaručují nižší lepivost a kratší dobu přípravy. Je snadno stravitelná, neobsahuje lepek a využití najde zejména při přípravě exotických pokrmů, skvěle se ale hodí i jako příloha k evropské kuchyni.

Arborio

Tato kulatozrnná rýže pochází z Itálie. Je vhodná do italského rizota - po uvaření vytváří krémovitou až kašovitou hmotu. Většinou se nevaří samostatně, ale s ostatními ingrediencemi, protože výborně vstřebává chutě ostatních surovin. Zajímavostí je, že má odlišný proces vaření než ostatní rýže. Nejdříve se opraží na másle a poté se po troškách a za stálého míchání přilévá voda nebo bílé víno pro výraznější chuť.

Carnaroli

I tento typ rýže se pěstuje v Itálii. Na rozdíl od rýže arborio jsou ale její zrna o trochu delší a užší. Díky tomu, že obsahuje velké množství škrobu, je schopna absorbovat hodně chuti i vody, a tak je vhodná pro přípravu italských al dente rizot.

Jasmínová rýže

Jasmínová rýže je typická pro thajskou a čínskou kuchyni. Zrníčka jsou dlouhá, lehce průsvitná, žlutohnědé barvy s příjemnou ořechovou vůní. Podobá se basmati, ale má lepivější konzistenci. Je voňavá a navíc je velmi zdraví prospěšná, má schopnost regulovat hladinu cholesterolu v krvi.

Rýže divoká (planá)

Tato rýže roste planě v mělkých vodách kanadských jezer. Jde v podstatě o semena severoamerické vodní trávy, která není pravá rýže. Vyznačuje se dlouhými tmavými zrny, která se pečlivě ručně sbírají. Před tepelnou úpravou se doporučuje rýži přeprat, nejlépe vyplavit nečistoty studenou vodou. Je potřeba si také vyhradit delší čas na vaření, ale výsledek rozhodně stojí za to. Je plná vitaminů skupiny B, draslíku a také je významným zdrojem vlákniny. Většinou se nepoužívá jako samostatná příloha, ale v kombinaci s hnědou rýží nebo basmati.

Bhútánská rudá rýže

Jedná se o starověkou, krátkozrnnou, horskou rýži, která má příjemnou ořechovou vůni, pevnou dužinu, jemnou texturu a červenohnědou barvu. Je bohatá na vlákninu, antioxidanty, vitamin B a esenciální mastné kyseliny. Vaří se přibližně 20 minut, až do té doby, než se její barva změní na růžovou.

Černá rýže

Tento druh rýže pochází z Číny, kde se jí kdysi říkalo zakázaná, protože ji mohli jíst jen tamní vládci. Dnes už se pěstuje i v Africe a jí se po celém světě. V Laosu, Thajsku i Kambodži ji rádi kombinují s kokosovým mlékem a vyrábějí z ní dezerty. Dá se dobře kombinovat s rýží carnaroli. Když obě rýže uvaříte pospolu, výsledný pokrm, například rizoto, získá velmi zajímavou fialovou barvu. Její příprava trvá asi 35 minut a obvykle se namáčí den předem.

📷
4
fotografie
Marie Popelková | inStory.cz
Komentáře
Reklama
Reklama

Mohlo by vás zajímat

Cestování

Zájezd do Londýna pro děti: Zažijte na vlastní kůži čarodějnickou školu Harryho Pottera

Zprávy

Přidávat se nebude. Státní zaměstnanci nemůžou počítat s dalším plošným navýšením platů

Bydlení

Barvy v kuchyni: Která povzbuzuje chuť k jídlu a která ji naopak tlumí?