Základy první pomoci. Známe je?
Je jasné, že člověk, který není vyškolený zdravotník nemá takové možnosti, jak zasáhnout v něčí prospěch, jako člověk, který má náležité vzdělání a praxi. Přesto životy mnoha lidí každý den závisejí právě na správné reakci mnoha neškolených lidí, kteří se ale dobře rozhodnou.
Rozpoznat situaci
Nejdůležitější je hned na začátku správně rozpoznat situaci, ke které jsme se dostali. Nejhorší situace nastává, pokud člověk, který před námi leží nedýchá a žádným způsobem nereaguje na podněty. Tam je třeba zahájit záchranné akce. Pokud pacient dýchá, ale je v bezvědomí, můžeme ho uložit do polohy na boku s mírně zakloněnou hlavou a přivoláme pomoc. Jinak postupujeme v případě pacientů, kteří si stěžují na nevolnost, dušnost, či vidíme, že mají epileptický záchvat. Potřebné činnosti i jednotlivých případů si nyní podrobněji rozebereme.
Resuscitace
Položíme pacienta na záda. Jsme-li na místě sami, rychle vytočíme 155 nebo 112, dáme si telefon na hlasitý poslech někam vedle na zem a zahájíme stlačování hrudníku uprostřed hrudního koše asi do hloubky 5 cm. Frekvence by měla být relativně vysoká. Doporučuje se asi 100x za minutu. Tato nepřímá srdeční masáž by se měla kombinovat s umělým dýcháním v poměru 30 stlačení a 2 vdechy. Někdy ale není umělé dýchání možné, a ne každý ho také zvládne. Pak je dobré alespoň nepřestávat s masáží srdce. Důvodem ukončení naší pomoci je naskočení vlastního dech a návrat vědomí nebo příjezd záchranářů.
Kolaps či nevolnost
Velmi často se můžeme setkat na ulici s na první pohled méně závažnými projevy. Jde o nevolnost či kolaps. Obojí ale může být začátkem zdravotního děje, který se vůbec nemusí vyvíjet dobře. Netušíme, zda je nemocný astmatik, kardiak, diabetik. Snažíme se to zjistit a podle toho pomoci. Často má člověk u sebe i léky, které si potřebuje vzít. Diabetik v hypoglykemickém šoku zase potřebuje rychle trochu cukru nebo jídla s rychlými sacharidy. Astmatik zase potřebuje svůj inhalátor.
Obecně při těchto stavech kromě volání záchranky se snažíme pacienta usadit. Uvolníme těsné oblečení. Podáme léky, které dotyčný bere. Jinak čekáme na příjezd sanitky. U pacienta s dušností se snažíme o klid a vybízíme k pomalému dýchání. Kdyby došlo během doby k bezvědomí, přistoupíme k resuscitaci podle předchozího odstavce.
Epileptický záchvat
Záchvat se projevuje křečí, záškuby těla, poruchou vědomí. Člověk se může pomočit, může mít sliny u úst a někdy zapadlý jazyk. Nemocného chráníme, aby si neublížil. Křeče obyčejně samy pominou. Je třeba hlavně dohlížet na možnost dýchání. Může být třeba vytáhnout zapadlý jazyk. Bude-li stav hodně komplikovaný, voláme záchranku. Pokud se o epilepsii chcete dozvědět víc, zkuste článek zde. Dozvíte se v něm i jaké byliny používat při její léčbě.
