Domácí úkoly aneb jak neotrávit sebe ani dítě
Domácí úkoly mají své opodstatnění. Díky nim se dítě naučí organizovat a plánovat si svou práci i čas. Bez pomoci rodičů se však jejich plnění, hlavně prvních pár let, neobjede. Na druhou stranu je to také známka toho, že se o přípravu dětí do školy aktivně zajímají. Jejich úkolem je především dítě vhodně motivovat a vytvářet mu příhodné podmínky pro jejich plnění. Na co by při tom rodiče neměli zapomenout?
Vhodný pracovní koutek
V první řadě je důležité, aby dítě mělo svůj prostor, kde může úkoly psát. Ideální je, aby mělo ve svém pokojíku vhodný psací stůl s osvětlením. Pokud to není možné, vytvořte mu místo, které mu ho plnohodnotně vynahradí. Může to být například stůl v kuchyni či obývacím pokoji, kde bude mít v bezprostřední blízkosti všechny potřebné pomůcky. Dbejte i na kvalitní a dostatečné osvětlení.
Žádná televize ani rádio
Určitě není žádoucí, aby dítě při plnění úkolů rozptylovala televize nebo hudba z rádia. I telefonování jej může rušit ze soustředění. Proto se snažte, aby měl školák maximální klid.
Domácí rozvrh
Naučte dítě pravidelnosti a rytmu. Stejně, jako má ve škole rozvrh, tak i doma by to mělo fungovat podobně. Vyčleňte si proto s dítětem konkrétní čas, který strávíte nad domácím úkolem. Je jedno, zda to bude odpoledne nebo v podvečer. Každopádně dítě, které navštěvuje první stupeň, by mělo úkoly udělat vždy nejpozději do sedmé hodiny, žák druhého stupně nejpozději do osmé hodiny a středoškolák do deváté.
Přiměřená délka
Děti by určitě neměly trávit hodiny u domácího úkolu, ale čas by se měl odvíjet od konkrétního typu dítěte. Některým stačí deset minut, jiné děti potřebují i půl hodiny. Prvňáci by měli domácímu úkolu věnovat maximálně třicet minut. Pak už hrozí, že jejich soustředění opadne a může dojít i k tomu, že bude dítě přetažené, což se může stát i v případě, že bude mít příliš mnoho zájmových kroužků. O tom, jaký je jejich optimální počet i na co si dávat při výběru pozor, jsme psali zde.
Nepište úkoly za dítě
Úkoly by si dítě mělo splnit samo. Jako rodič byste mu měli být nápomocni jen tím, že mu nejasnosti vysvětlíte, ale určitě nedělejte úkol za něj. Pokud vy sami nejste spokojeni s tím, jak úkol napsal, nenuťte jej k opravě. Podruhé to nebude o moc lepší, unaví se a navíc ho taková práce ještě více odradí. Stejně tak by si měl případné chyby najít sám a stejně tak správná řešení.
Chválit a zase chválit
Nejdůležitější je pro dítě pochvala od rodičů. A to mnohdy pro něj znamená víc než třeba deset jedniček. Proto své dítě chvalte za každou maličkost a každou snahu. Klidně si vystavujte jeho výkresy nebo diktát na ledničku, ofoťte si jej a chlubte se svým příbuzným.
