Aby funkční prádlo sloužilo celoročně, je třeba ho správně vybrat a naučit se ho vrstvit
Funkční oblečení samo o sobě nijak nehřeje ani neochlazuje. Umělá, nebo přírodní vlákna, ze kterých je vyrobené, vytvářejí vzduchové kapsy, které tělu pomáhají teplo udržet a nepustit, nebo naopak odvést od těla pryč a tím ho ochladit.
Typy funkčních materiálů
Druhů funkčních materiálů je obrovské množství a neustále se objevují nové a „zaručeně lepší“ než všechny dosavadní. Často se přitom jedná jen o nového výrobce a novou obchodní značku, materiál jako takový ale až tak převratnou revoluci nepřináší. Mezi nejznámější funkční materiály patří tyto:
Přírodní maeriály
Merino - v zimě hřeje a v létě chladí. Materiál je vytvořen z jemné a lehké vlny ovcí merino (nejčastěji Austrálie a Nový Zéland). Šijí se z něj ponožky, trička, spodní prádlo, spodky a tepláky, mikiny, svetry, rukavice a čepice. Hřeje, i když se namočí. Po propocení nezapáchá.
Jemná vlněná příze se ale může v porovnání s umělými vlákny snáz potrhat. Tričko ze 100% merina proto vydrží méně než tričko vyrobené ze směsi merina a umělého vlákna. Má však dobré tepelné regulační vlastnosti. V zimě zahřeje, v létě naopak ochladí. Je prodyšné a dokáže pojmout vlhkost o hmotnosti 30 % svého suchého stavu. To umělé vlákno nikdy nedocílí.
Bambus - rychle roste a není nutné jej hnojit nebo postřikovat. Pokud tedy hledáte přírodní alternativu merina, tohle je volba pro vás. Šijí se z něj hlavně trička, ponožky, spodní prádlo. Je výrazně levnější než merino, přitom funguje podobně (když se zpotíte, nezapáchá). Dobře ho snáší lidé s citlivou pokožkou. Na rozdíl od umělých vláken pomalu schne.
Peří - používá se na 2. a 3. vrstvu. Kromě bund a spacáků se z něj šijí i tenké bundy a vesty, které slouží jako náhrada fleecové (nebo jiné) mikiny. Dobře hřeje, je lehké a skladné. Peří ovšem nesmíte namočit, jinak nebude izolovat od zimy a hřát. O tom, jak pečovat o péřovou bundu, jsme psali zde.
Umělá vlákna
PP (polypropylen), PES (polyester), polyamid (nylon) - umělá vlákna jsou nejčastější materiály na výrobu funkčního oblečení. Jde o pevná a pružná vlákna. Vyrábí se z nich vše od ponožek až po bundu a čepici. Rychle schnou, dobře drží teplo a odvádějí pot. Jen tak je neroztrhnete a neodřete. Snadno se udržují. Existují v různých kombinacích a pod různými obchodními názvy, např. CoolDry, Softshell, COOLMAX, Polartec, Lycra. Po propocení ale tyto materiály snadno zapáchají a často nejsou tolik příjemné na tělo.
Jak správně vrstvit funkční oblečení
Pokud chcete oblečení nosit a různě kombinovat celý rok, pořiďte si spíš víc různě tlustých a různě funkčních věcí. Třeba funkční tričko, na které dáte rovnou bundu proti větru.
První (nebo základní) vrstva
Patří sem spodní prádlo a ponožky, zkrátka veškeré pánské a dámské termoprádlo.
Má vás zahřát, dobře odvádět pot a pohlcovat pach. Obojí nosíte přímo na těle, proto by vám měly ponožky i spodní prádlo velmi dobře sedět a neškrábat.
Termoprádlo vybírejte podle aktivity, na kterou ho budete primárně používat, a ročního období (nebo geografické šířky). Na běh a kolo s možností převlečení se hodí spíše syntetika, na trek nebo lezení s omezenými možnostmi převlékání spíše vlna, která nezapáchá ani po několika dnech nošení.
Vlna i syntetika se vyrábějí v různých tloušťkách. Lehčí jsou vhodné do horkého léta nebo pro lidi, kterým chlad nedělá problém. Trička s vyšší gramáží se hodí víc na zimu nebo věčně zimomřivým lidem.
Druhá vrstva
Druhá vrstva má zahřát, umožnit volný pohyb, snadno schnout a nezabrat půlku batohu. Patří sem všechny pánské a dámské mikiny, fleecové mikiny, svetry, vesty a lehké péřovky.
Třetí vrstva
Třetí vrstva má ochránit před větrem (častým zdrojem zimy) a zabránit promoknutí. Patří sem bundy – zateplené, proti větru nebo péřovky. Asi nejznámějším materiálem na bundy (ale třeba i boty) je GORE-TEX.
Funkční oblečení by mělo příjemně přiléhat na tělo, nemělo by vás ale škrtit. Když vám bude nátělník nebo tričko plandat, neutvoří se mezi tkaninou a kůží izolační vrstva a ze zboží se rázem stane „nefunkční“ oblečení.