Remoska, varná spirála a další pomocníci za socialismu. Také jste je měli doma?

V Československu to měly hospodyňky dlouho složitější
📷
Dalších 15 fotografií v galerii
 Retro 
13. května 2019 17:31 / Archiv
  78   10
Pomocník je od slova pomáhat. Když ho pohání elektřina, je výkonnější, než kterýkoli lidský pomocník z rodiny. Ale i přes četné výhody se i tihle superpomocníci na elektřinu vyvíjeli. V Československu pak často pomaleji než na západ od našich hranic. Přesto někteří ohromili svět. Vzpomenete si, který ohromil vás?

Zatímco za oceánem ženy už od meziválečných let celkem běžně praly v automatických pračkách, v Československu to měly hospodyňky dlouho složitější. 

Když se pak objevily na trhu vířivé pračky vyráběné ve Fulneku (firma Romo), byl to zlom. Ne pro všechny domácnosti ale byly cenově dostupné. I proto byly v Československu až do roku 1989 v mnoha domech oblíbené společné prádelny, ve kterých byla pro nájemníky jedna společná pračka (vířivá), ždímačka a často také mandl.

Využívat se sice dalo služeb prádelen nebo tehdy oblíbené a propagované Osvobozené domácnosti, ale mít vlastní pračku bylo v každém případě lepší. Tam, kde v domě prádelna tedy nebyla, nezbývalo, než poctivě šetřit (v 80. letech stála vířivka 1700 Kčs, automatická pračka pak 12 000 Kčs a nebylo možné ji dlouho koupit na novomanželskou půjčku, poněvadž bya považována za nadstandard).

Pračka vířivá, mýdlo na struhadle a tak

I tak bylo praní ve srovnání s dneškem a automatickými pračkami v téměř všech domácnostech náročné - časově i fyzicky. Prádlo se většinou dopředu namáčelo, potom se vložilo do pračky, kde nějakou dobu vířilo, a pak bylo nutné ho z pračky většinou za pomocí velké vařečky vylovit, vložit do vany nebo škopku a vymáchat (v případě dětského oblečení několikrát), a nakonec vyždímat. Ždímalo se ručně, ale existovaly už také pračky, v kterých vedle bubnu na víření vody, byla i ždímačka. Koupit se dala i zvlášť.

Pro zajímavost: aviváže se začaly běžněji používat u nás až v 80. letech, za to snad každá hospodyňka někdy prala v mýdlových vločkách nebo vlastnoručně nastrouhaném mýdle.

Co třeba taková remoska?

Známá a oblíbená je dodnes, ale co o ní a její minulosti víme?

Tenhle přenosný elektrický pekáč zažil asi svoji největší dobu slávy v socialistickém Československu. Byl praktický, finančně dostupný, připravit se v něm dalo hodně jídel, a to dokonce takových, které nevyžadovaly ani nijak vypilovaný kuchařský um. I když zažíval v době socialismu svoji významnou éru, vyrábět se začal dávno před ní.

Příprava jídel za slušnou cenu

Výroba to nebyla sériová, první takové hrnce vznikly v tehdejším vysočanském závodě Elhamo. Po jeho znárodnění se ze závodu stalo družstvo, a to bylo součástí komunálního podniku Remos. Název, který nakonec oblíbený elektrospotřebič dostal, byl vlastně zkratkou hned několika slov: revize, elektromontáže, opravy a servis. V 50. letech se z něj vyvinula pak už nám dobře známá remoska. Původně stála kolem 200 Kčs, takže oblíbená byla velmi brzy na chalupách a chatách a postupně se přesunovala i do domácností.

V roce 1964 získala tahle speciální nádoba už svoji ochrannou známku.

Jaké by to ale bylo vaření, pokud by se nedaly správně uchovávat potraviny tak, aby nepodléhaly rychlé zkáze. A k tomu je potřeba lednička, protože kvádry ledu ve speciálních skříních odvála doba meziválečná.

Ledničky plynové, později elektrické

První socialistické ledničky značky Maneta se začaly vyrábět v bývalé zbrojovce v Považských strojírnách na Slovensku. Vyrobilo se jich tam několik tisíc, ale brzy byla znovu nastolena potřeba vyrábět v továrně zbraně, proto se musela výroba ledniček přesunout. Stalo se. Ze Zlatých Moravců od roku 1950 začaly brzy zásobovat československé obchody ledničky značky Calex.

O tři roky později rozšířil nabídku tohoto sortimentu Elektrosvit v Nových Zámcích. Vedle elektrických lednic do obchodů ale nabízel ještě též ledničky na plyn. Brzy však závod nestačil poptávce a aktuálním trendům. Například tomu, co bylo jinde už běžné, tedy vyrábět ledničku s odděleným mrazákem. 

Vysavače, mixéry a žehličky

Ve výčtu zařízení domácností v bývalém Československu bychom ale mohli směle pokračovat. I když nebyly možná ve standardu rodin takové rozdíly jako nyní, přece jen se výbava bytu a domovů lišila. S velkou pravděpodobností ale všude byly též běžně využívány vysavače, mixéry a žehličky. Až na výjimky se dá říci, že s vysokou pravděpodobností nesly značku ETA. Výrobky to byly kvalitní a v dané době i ceněné dokonce i ve světě. Čtěte také: V 50. letech se vyráběly hodinky jen v několika málo zemích světa. Československo k nim patřilo.

📷
15
fotografií
Alena Hechtová | inStory.cz
Komentáře
Reklama

Mohlo by vás zajímat

Cestování

Zažijte Ameriku úplně jinak. Navštivte neokoukanou zemi s čarokrásnou a divokou přírodou

Dům a zahrada

Užitečné tipy, jak využít použité čajové sáčky v domácnosti

Bydlení

Barva ložního povlečení může ovlivnit víc, než si možná myslíte

خرید vpn خرید vpn خرید vpn خرید vpn خرید vpn خرید vpn خرید vpn خرید vpn خرید vpn
Zavřít reklamu