Pamatujete si, co všechno v ČSSR školáci sbírali a co se dalo za sběr získat?

Sběrová loterie byla určená dospělým
📷
Další 3 fotografie v galerii
 Retro 
06. října 2019 18:51 / Archiv
  143   0
V době normalizace vrcholily v československých školách sběrové aktivity. Pod nimi se skrýval sběr papíru, železa, textilií, ale taky třeba heřmánku, květu hluchavky nebo žaludů. Ve školách šlo vesměs o celkem oblíbenou činnost, z které koukalo hned několik výhod. Navíc poskytovala šanci ambicioznějším dětem získat už v útlém věku svoji první funkci – stát se sběrovým referentem.

Dnes by se o tomto trendu dalo mluvit jako o recyklaci a třídění odpadu. Tehdy se jednalo o pomoc národnímu hospodářství. A tak v některé škole stačilo, když děti přinášely sběrovým referentům lístečky ze sběrny s potvrzením, kolik kilogramů papíru, železa nebo hadrů ve sběrně odevzdali, v některých školách se nosil sběr přímo do budovy. Minimálně starý papír, případně i pomerančová kůra, kaštany, žaludy a sušené byliny.

Soutěžilo se přitom ve třídách mezi žáky, kdo nasbírá sběru víc, soutěžilo se také i na úrovni školy a pak také i celorepublikově. Kdo zapojil do sbírání druhotných surovin široké příbuzenstvo a okolí, mohl na konci roku být odměněný zájezdem třeba k moři! A když měl hodně štěstí, pak zájezdem na mezinárodní (pionýrský, samozřejmě) tábor, který byl v zahraničí a někdy dokonce i v zemích, kam nebylo zcela běžné se jet podívat (například Švédsko). Ti se štěstím menším dostali většinou alespoň pěkné knížky.

Pár kaček nebo pěkný rozvrh hodin

I když by se mohlo zdát, že sběrová povinná aktivita byly otrava, většina tehdejších školáků to tak nevnímala. Byla to totiž příležitost, jak si vylepšit kapesné. A ve sběrnách navíc dávala obsluha po zvážení a převzetí surovin i zajímavé tištěné prospekty. Dnes jsou většinou předmětem sběratelů. Jednalo se o sběratelské archy s obrázky veteránských aut, zápalkové nálepky, karty, rozvrhy hodin či kalendáře (velmi často ilustrované a doprovázené obrázky dvojice Neprakta – Švandrlík).

Za jeden kilogram starého papíru se vyplácel na konci 70. let padesátník, a tak stálo za to papír střádat a jednou za čas se s ním do sběrny vypravit. Minimálně na zmrzlinu (kopeček stál 70 haléřů, točená 1,40 Kčs) se tak dalo poměrně lehce vydělat. Čtěte také: UHO, mléková polévka nebo buchtičky se šodó. Měli by socialistické jídelny dnes šanci na úspěch?

Sběrová loterie

V každém případě bylo i z hospodářského hlediska důležité, aby lidé věci do sběru dávali a tím pádem mohlo docházet k recyklaci surovin. I politické špičky však v 80. letech začaly zvolna přiznávat, že motivací k takovému konání není jen návrat surovin zpět do výroby, ale především též ochrana životního prostředí.

To byl důvod, proč se v odměnách za odevzdávání sběrných surovin pamatovalo i na dospělé. Ti mohli při usilovném sbírání vyhrát v takzvané sběrové loterii motorku nebo dokonce auto.

Pokud se do té doby podíváme, tak zjistíme, že statistiky hovoří o tom, že celkem 80 procent v ČSSR všeho vykoupeného starého papíru pocházelo z takzvaného lidového sběru – tedy od občanů. Čtěte také: Vzpomínáte na školní pomůcky v Československu?

Terezie Zamlynová | inStory.cz
Komentáře
Reklama

Mohlo by vás zajímat

Cestování

Chcete zažít něco jedinečného? Vydejte se na pozoruhodné náměstí Zázraků

Dům a zahrada

Přemýšlíte o domácí dílně? Zjistěte, jaké nářadí a základní stroje nesmí chybět

Bydlení

Jak se dá proměnit nebo opticky zvětšit interiér pomocí koberce?

Zavřít reklamu