Háčky, kotvy či tažná lana. Tak se lyžovalo za socialismu

Některé vleky byly z dnešního pohledu nebezpečné
📷
Další 3 fotografie v galerii
 Retro 
18. ledna 2021 16:21 / Zapomenuté vleky
  436   13
Zimní rekreace a pobyty na horách se zejména díky ROH, tedy jediné odborové organizaci v Československu, postupně stávaly masovou záležitostí. Ostatně, vidíme to v legendárním filmu Anděl na horách. Podmínky pro lyžování ale nebyly nic moc.

Čechoslováci si lyžování opravdu velmi oblíbili, a to byl také jeden z důvodů, proč na horách po celé socialistické republice začaly vznikat odborové či podnikové rekreační objekty a chaty. Zaměstnanci pak za své odborové příspěvky měli možnost se slevou, popřípadě zdarma vyrazit na svou zimní dovolenou.

Lyžovačka na vlastní nebezpečí

Na zasněžených svazích to ale nebyl žádný komfort a mnohdy jízda na vleku byla velmi nebezpečná. Odhaduje se, že v tehdejší české části Československa byla sice asi tisícovka vleků různých forem i délek, dost možná jich ale bylo ještě víc, protože řada vleků byla provozována neoficiálně.

Úplně nejdřív, tedy v padesátých letech, se lyžovalo na svahu s vlekem na Štrbském plese, kde se také Anděl na horách natáčel. Postupně se vleky slovenské výroby rozšířily i na české hory, ale nakonec se neosvědčily.

Proto se přešlo v šedesátých letech na háčkové vleky, které z dnešního pohledu musely být zejména pro začátečníky doslova hororovým zážitkem. Lyžaři tzv. u vleku vyfasovali prkénko s provazem a ocelovým háčkem, které museli zaháknout na tažné lano. Pokud se jim takto podařilo vyjet na vrchol sjezdovky, pak také toto prkénkové zařízení museli na lyžích svézt dolů a předat dalším lyžařům. Zní to až neuvěřitelně, ale byla místa, kde se pouze lehce inovovaný prkénkový systém dochoval až do osmdesátých let.

Kotvy a pomy

Sedmdesátá léta přinesla na československé hory přeci jen trochu pokroku, především pak ve formě bubínkových a talířových vleků.

Mezi bubínkové vleky patřily ty s kotvou pro jednu až dvě osoby. Zjednodušeně řečeno, na tažném laně byla zavěšena tyč ve tvaru T. Lyžaři tak jen lehce zavěsili zadní část těla na sedák kotvy a nechali se prakticky vytlačit až na vrchol kopce.

Pomy nakonec byly před koncem osmdesátých let asi nejrozšířenější a pro lyžaře i nejjednodušší, i když na pomě mohl jet pouze jeden lyžař. Tyč s talířovým koncem si zkrátka lyžaři strčili mezi nohy a nechali se vyvézt nahoru.

Faktem ale je, že vůbec nejstarší sedačkovou horskou lanovkou nejen v bývalém Československu, ale i v Evropě, je lanovka v Beskydech z Ráztoky na Pustevny. Ta zahájila svůj provoz už v roce 1940, tedy osm let před nástupem komunismu. Tehdy na ní bylo celkem 81 sedaček z dubových prken. Dále čtěte: Před 42 lety udeřily mrazy, na které nebylo československé hospodářství připravené. Děti měly uhelné prázdniny.

Mirka Malá | inStory.cz
Komentáře
Reklama

Mohlo by vás zajímat

Cestování

Za nejčistším vzduchem v Evropě se nemusíte trmácet daleko. Máte ho na dosah ruky

Dům a zahrada

Pokud chcete, aby byl trávník po zimě jako nový, máme pro vás návod, jak toho dosáhnout

Bydlení

Kdo ještě nestihl prořezat rybíz či angrešt, má nejvyšší čas. Keře se vám odvděčí kvalitnějšími...

Zavřít reklamu