Nejnovější

Televize je stále oblíbené médium, v průměru před "bednou" prosedíme až 4 hodiny denně

Léčebných metod existuje mnoho a mezi jednu z nich patří také rázová vlna. Má sice poměrně krátkou historii, ale na druhu stranu slaví velké úspěchy v mnoha oblastech. K prvotním experimentům s účinky rázové vlny v medicíně došlo v 50. letech 20. století v USA. Její působení na biologické tkáně bylo zkoumáno na konci 60. a počátku 70. let 20. století v Německu. Avšak oficiálně se v medicíně začaly výsledky rázové vlny používat v 80. letech 20. století. Nejdříve pro rozbíjení ledvinových a následně i žlučníkových kamenů.

První pacient byl s její pomocí léčen v Německu. Rázová vlna rozmělnila usazeniny, a ty byly v podobě písku vyloučeny z těla přirozenou cestou. Ovšem jako vedlejší účinek byl zjištěn i vliv na hojení měkkých tkání a obnovu hustoty kostí. Proto byly po pozitivních zkušenostech léčby chirurgických a urologických pacientů opět v Německu uskutečněny další experimenty s efekty rázové vlny na kostní tkáň. V roce 1988 byl rázovou vlnou léčen první pacient, kterého trápil kostní pakloub. Na počátku 90. let byly zkoumány účinky rázové vlny na kalciové usazeniny ve šlachách.

Rázová vlna a pohybový aparát

Dnes se v pohybové medicíně používá rázová vlna jako nejmodernější a nejúčinnější přístup v terapii bolestí pohybového aparátu a k léčbě pohybového ústrojí všeho druhu. Pro léčbu těchto pacientů byly následně vyvinuty speciální přístroje. Své uplatnění nachází rázová vlna převážně v ortopedii, revmatologii, neurologii a rehabilitaci.

Nejvíce je využívána k léčbě syndromu patní ostruhy, zánětu ramenního kloubu a tenisového a golfového lokte. Léčebný proces je realizován přenosem rázové vlny z aplikátoru přístroje k bolestivému místu na těle, kde nastartuje hojení tkáně.

Třikrát rychlejší léčba

Moderní technologie rázové vlny a práce fyzioterapeutů dokáží zkrátit hojení zlomenin až trojnásobně. Průlom v léčbě a naději na brzké zotavení přináší rázová vlna především při špatně se hojících frakturách. Už po pár týdnech a bez chirurgických zákroků se pacienti vracejí k aktivnímu životu.

„Pro správné zhojení kosti je důležité znehybnění zraněné části, aby měla zlomenina dostatečný klid na vytvoření vazivového svalku mezi kosterními úlomky. Ten se postupně mění v chrupavčitý svalek, kostní hmotu až v pevnou kost. Celkový úspěch hojení dále závisí na cévním zásobení a výživě kostí. V případě, že je zlomená část nedostatečně fixována nebo je příliš zatěžována, vzniká pakloub. Postižená část končetiny bolí, může být i oteklá a zarudlá,“ popsala fyzioterapeutka Iva Bílková.

Problém zvaný pakloub

Nezhojí-li se fixovaná zlomenina při běžných léčebných postupech do šesti až osmi týdnů, obvykle bývá příčinou právě vznik pakloubu, který lze odhalit při ultrazvukovém či rentgenovém vyšetření. „Zlomeniny jsou velmi časté úrazy, které se ne vždy správně a bez komplikací po odejmutí sádry zhojí. Tzv. pseudoartróza neboli pakloub patří k nejčastějším problémům. Vzniká tak, že úlomky kostí nesrostou, ale zůstávají volně pohyblivé. V místě zlomeniny se vytvoří vazivová výplň obalená vazivovým pouzdrem s tekutinou uvnitř. Pakloub může být velmi pohyblivý, takový nesnese žádnou zátěž. Může ale také vzniknout pevný pakloub, který je možné zatěžovat, a bolest se objeví až po delší době,“ upozornila Iva Bílková.

Jde to i neinvazivně

Konzervativním řešením léčby komplikovaných zlomenin, zánětů a nekróz kostí je stále ve většině případů chirurgický zákrok. Moderní fyzioterapie však nabízí nové neinvazivní metody léčby, které propojují manuální techniky s aplikací rázové vlny a lymfodrenáže.

„Statisticky je úspěšnost léčby rázovou vlnou kolem 90 procent. Při ošetření nehojících se zlomenin, léčbě zánětu kostí nebo při vzniku pakloubu po komplikované fraktuře se aplikace rázové vlny velmi osvědčila. Podle studií i našich praktických zkušeností dochází už po dvou týdnech terapie s fokusovanou rázovou vlnou ke zvýšené novotvorbě kosti. Rázová vlna urychluje dynamiku kostního metabolismu a navíc napomáhá novotvorbě cév, díky čemuž mohou rychleji růst a specifikovat se kostní buňky, ze kterých vzniká již zmíněný kostní svalek a pevná kost,“ vysvětlila fyzioterapeutka.

Čím dřív, tím líp

Terapie pomocí fokusované rázové vlny je možná bezprostředně po úrazu, ještě před nasazením sádry, anebo až po jejím sundání v případě pokračujících potíží. U zlomenin fixovaných místo sádry pevnou ortézou lze po jejím sejmutí aplikovat rázovou vlnu i během léčby, stejně jako při komplikovaných zlomeninách s externí fixací.

„Aplikace rázové vlny na postižené místo co nejdříve po zranění zabrání následnému otoku a urychlí hojení měkkých tkání. Pacienti se pak obvykle vracejí do běžného života brzy po sejmutí fixace, bez potřeby delší rekonvalescence. Málokdo však zamíří hned po úrazu na fyzioterapii, lidé se spíš drží zažitého kolečka chirurgie-ortopedie-rehabilitace, proto častěji ošetřujeme pacienty až po odejmutí sádry, kdy už je končetina oteklá s velmi omezeným rozsahem zafixovaných kloubů a vyžaduje dlouhodobou rehabilitaci. V těchto případech pomáhá aplikace rázové vlny urychlit hojení vzniklého otoku, zmírňuje bolestivost a zkracuje dobu poúrazové rekonvalescence z několika měsíců na pár týdnů,“ doplnila Iva Bílková. Nožku si může zlomit i papoušek, jak si s tím poradit, jsme psali zde.