Koronavirus zacvičil s pracovním trhem. Víme, které obory jsou nyní perspektivní
Koronavirus mění lidem životy v mnoha ohledech. A má dopad i na pracovní pozice. Ve kterých oborech a profesích nemají lidé perspektivní vyhlídky a čemu se dnes naopak vyplatí se věnovat?
Na koronu doplácejí nejvíce služby
Dobrou zprávou je, že nezaměstnanost se zatím drží na poměrně nízkých hodnotách, patří dokonce mezi nejnižší v celé EU. Jsou ale obory, v nichž lidé již podruhé v brzké době přicházejí o možnost výdělku, takže pro ně jejich zaměstnání přestává být perspektivní. Řada z nich proto hledá práci v jiných oborech – tato tendence je markantní v oblastech spojených s cestovním ruchem, ale také v gastronomických službách a službách obecně.
„Klesá také zájem o zaměstnance, kteří zastávají back officové pozice, protože chod kanceláří v době, kdy většina zaměstnanců pracuje z domova, nevyžaduje tolik pracovníků. Současná situace ale vede i k určitým paradoxům – na přelomu léta a podzimu to byl například výrazný nedostatek kuchařů a číšníků, kteří v obavách o budoucnost hledali práci v jiných oborech,“ řekl Michal Novák z internetového portálu s nabídkami práce.
Kdo se nemusí bát o svou budoucnost
Velkou zátěží prošli lidé, kteří pracují ve zdravotnictví, ve školství a v některých sektorech maloobchodu. Jde ale o obory, kde se lidé o práci rozhodně bát nemusejí. Lékař, zdravotní sestřička nebo třeba porodní asistentka – to jsou profese, po kterých i v následujících letech poroste poptávka. Za obory budoucnosti je možné považovat také IT a profese, které jsou spojené s digitálními technologiemi.
Lidé, kteří shánějí práci, tak často narazí na inzeráty, ve kterých firmy hledají třeba vývojáře software, IT architekty a podobně. Zájem bude také o řemeslníky – elektrikáře, opraváře a různé stavební profese od zedníků přes pokrývače, obkladače až po malíře. O budoucnost se nemusejí bát ani pedagogové nebo lidé pracující v sociálních službách.
Koho růžová budoucnost moc nečeká
Vysoká konkurence bude ale v kreativních oborech. Kromě těch uměleckých například v profesích, jako je fotograf, grafik, PR pracovník nebo novinář. Růžová budoucnost ale nečeká ani investiční analytiky, bankovní úředníky či makléře, o přepážkových pracovnících v bankovnictví a pojišťovnictví nemluvě. Vzhledem k narůstající automatizaci se také předpokládá nižší poptávka po pokladních, recepčních a vrátných, i když na místa pokladních momentálně nábor nepolevuje.
„Útlumu se mohou obávat i některé výrobní obory, zejména vyvstávají otazníky kolem budoucnosti automobilového průmyslu, a to z důvodu autonomního řízení, či kvůli přechodu na elektrické pohonné jednotky. Tato transformace má následně dopad na sekundární obory, jako jsou například řidiči autobusů, taxi a ostatních dopravních prostředků,“ podotkl Karel Kotoun ze společnosti poskytující odborné služby a řešení v oblasti podnikových strategií.
Nábor stále nejvíce jede ve výrobě
I když se v uplynulých měsících na trhu práce leccos výrazně změnilo, nejvíce nabídek práce je podle internetového portálu s nabídkami práce stále do výroby. Počet nabídek zde předčil hodnoty z předcházejícího roku opakovaně – v září o 9 %, v říjnu o 11 %, v listopadu dokonce o 38 % a v prosinci o 26 %.
Velkým „skokanem“ je i stavebnictví, kde v září stoupl počet nabídek o 17 %, v říjnu ale začal klesat. „Kromě těchto dvou oborů jsme zaznamenali nárůst ještě ve zdravotnictví. Naopak propad byl největší v cestovním ruchu, gastronomických a hotelových službách, kde se od září pohybovaly propady oproti roku 2019 mezi 79 a 87 procenty, ve službách mezi 66 a 82 procenty. Nabídek významně ubylo i v bankovnictví, pojišťovnictví a zákaznické podpoře,“ doplnil Michal Novák. O tom, jak se nejlépe připravit na pohovor do nového zaměstnání, jsme psali zde.
