Vysoce citlivých dětí je mnoho. Prožívají náhlé záchvaty vzteku, smutku a běžné výchovné metody na ně nefungují
Extrémní citlivost se u dětí zkoumá už více než 60 let. Za tu dobu bylo zjištěno mimo jiné to, že se nejedná o poruchu, že je to zkrátka typ temperamentu, který podle psycholožky Elaine Aronové, autorky knihy The Highly Sensitive Child, sdílí zhruba 20 procent populace. Vzhledem k tomu, že jsou vysoce citlivé děti menšinovou skupinou, mohou se zdát jejich reakce ostatním dětem, ale především dospělým, často divné a hodné usměrňování.
Jak poznat, že máte doma extrémně citlivé dítě
Vysoce citlivé děti mají tendence být spíš samotářské, jelikož skupinové aktivity je mohou zpočátku trochu děsit. Děti s tímto temperamentem mají rády předvídatelné události a často se naopak obávají nových skutečností, kterými mohou být: spánek mimo domov, odloučení od matky (i ve školním věku), školní výlety či setkání s novými lidmi, ale i dětmi. Všechny tyto situace mohou u dětí způsobovat časté bolesti hlavy, břicha, noční můry nebo potíže s příjmem potravy a spánkem. Extrémně (nebo vysoce) citlivé děti jsou pak označovány jako "stydlivé", "úzkostlivé", "samotářšké" či "nepřizpůsobivé". Ovšem tato nálepka není pro dítě řešením jeho vnitřních stavů. Jak tedy poznat, že máte doma extrémně citlivé dítě a jak mu v jeho stavech pomoci? O tom, že vysoká citlivost však není diagnóza, ale pouze odlišný temperament a citlivá centrální nervová soustava, mluví na svém instagramu dětská psycholožka Kamila Kunická.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
1. Přijímají více informací než ostatní děti
Vysoce citlivé děti jsou především charakteristické tím, že sledují a uvědomují si mnohem více skutečností, které se v jejich okolí dějí. Jsou mnohem vnímavější na vůně, slyší i slabé zvuky, které ostatní ignorují, na hlasité zvuky naopak velmi negativně reagují a zakrývají si uši, všímají si jemných detailů v kresbách, přírodě i architektuře, které ostatní děti nevnímají a zkrátka si všímají všeho, "co kolem lítá". Mohou mít také obrovské problémy s konzumací některých potravin, nesnášet určité druhy látek nebo přehnaně reagovat na těsné ponožky či nátělník.
2. Zpracovávají informace do hloubky
Dětem s tímto temperamentem může trvat dlouho, než se odtrhnou od určité aktivity, jelikož potřebují mnohem více času na to, aby věc prozkoumaly. Ne proto, že by pomaleji chápaly, ale proto, že mají nutkání prozkoumat každý detail a pochopit naprosto vše. Vysoce citlivé děti mívají nekonečné množství zkoumavých otázek, používají slova, která běžně používají mnohem starší děti - nebo dokonce dospělí a mají potíže s rozhodováním, protože zvažují obrovské množství možností.
3. Mají vysoký smysl pro empatii
Extrémně citlivé děti bývají nejen velmi emocionálně reaktivní, ale rovněž bývají mnohem více empatické. Někdy až do takové míry, že v sobě dokážou doslova zrcadlit aktuální chování ostatních lidí. Takovému dítěti pak stačí, aby se jeho rodiče pohádali a náhle je z něj běsnící tvor, který nezná mezí. A naopak, když vidí, jak si dvě děti láskyplně hrají, vzbuzuje to v něm samotném lásku a pochopení. Vysoce citlivé děti totiž přebírají emoce lidí kolem sebe a prožívají s nimi jejich vzestupy a pády.
4. Běžné výchovné metody na ně nefungují
Pokud jste už zkoušeli domluvit svému dítěti všemi možnými způsoby, které zahrnovaly především ráznou domluvu, zvýšení hlasu, zákazy, nebo i přiměřené fyzické tresty, ale nepochodili jste, nejspíš máte tu čest s vysoce citlivým dítětem. Citlivé děti vyžadují jemný klidný přístup plný pochopení, domluv a promlouvání si o dané situaci. Pokud ale na děti zvýšíte hlas, použijete výčitky nebo krutá slova, takovéto děti si je vyslechnou a znásobí jejich význam tak, že se začnou cítit bezmocní, nemilovaní a jejich sebevědomí klesne hluboko pod nulu.
5. Přehnaně reagují na běžné situace
Pokud máte doma vysoce citlivé dítě, už jste si určitě vyslechli, že je vaše dítě rozmazlené, přecitlivělé, nevychované a ufňukané. Typickými příklady, u kterých je dítě schopné ztropit scénu nepřiměřenou svému věku, jsou: polité oblečení, špinavé ruce od jogurtu, písek v botě, volné kalhoty, těsné ponožky, volně zapnutá obuv, moc horké, nebo naopak studené jídlo, příliš teplá peřina a obecně senzitivita na teplo a zimu, ale i další situace, které jiné děti přejdou bez mrknutí oka. Takové děti jsou také mnohem více náchylné k náhlým výbuchům vzteku, pláče, ale i agrese. Mohou si rovněž připadat méněcenné, hloupé a zakořenit v sobě trvalý pocit studu a beznaděje.
Správný přístup je pro vysoce citlivé děti klíčový
Ať už jste sami citliví, nebo naopak tolik emotivní nejste, může pro vás být výchova extrémně citlivého dítěte velkou výzvou. Je totiž potřeba obrnit se vysokou mírou trpělivosti a tolerance k citlivosti vašeho dítěte. Nejlepší, co můžete udělat, je nebrat si jejich výbuchy emocí osobně a naopak se zaměřit na to, abyste jim pomohli intenzivní okamžiky překonat a ukázat jim, jak z nich ven. Také je potřeba naučit se i přes veškerý diskomfort ve výchově citlivého dítěte:
- vážit si svého dítěte a tolerovat jeho jedinečnost – jeho pocity jsou skutečné, nikoliv hrané,
- uvědomit si, že je vaše dítě vysoce citlivé a přijmout to – pak můžete změnit i svůj přístup k němu,
- povzbuzovat a chránit své dítě – obzvlášť před ostatními stůjte vždy za dítětem,
- přijmout nerozhodnost a pomalejší tempo vašich dětí – poskytněte jim více času a přizpůsobte tomu své denní aktivity,
- učit děti trpělivosti – nespěchejte na ně s rozhodnutím, naučte je čekat a za neúspěchy je netrestejte, ale naučte je přijmout je s nadhledem.
Zdroj: Autorský článek, další zdroje: todaysparent.com, hsperson.com, focusonthefamily.ca, Instagram.
