Konzumace vysokého množství vitaminů vám imunitu nezvýší. Může vám doknce uškodit
Pestrá strava je dozajista základem pevného zdraví. Ovšem i zde platí tvrzení "všeho s mírou". Tělo, které celý rok přijímalo potravu s nedostatkem vitaminů, nelze zázračně vyléčit a zocelit tím, že se zvýší dávka vitaminů nad limit. Naopak, můžete si tím i uškodit.
Dále je nutné podotknout, že k vitaminovým doplňkům je vhodné přistupovat pouze v situaci, kdy má tělo zvýšené nároky na jejich příjem a nejsou dodávány z běžného jídelníčku. Nedostatečný příjem vitaminů může být také způsoben při onemocněních trávicího traktu, kdy je narušeno vstřebávání vitaminů. V opačném případě jen zbytečně plníte tělo něčím, co vzápětí odejde v podobě moči bez užitku. Jsou ovšem i vitaminy, které mohou při nadužívání způsobit nepříjemné komplikace.
Vitaminy rozpustné ve vodě
U této skupiny vitaminů, mezi které patří vitaminy skupiny B, kyselina listová, biotin, kyselina pantotenová či vitamin C, k předávkování nedochází. O předávkování lze hovořit pouze u vitaminu C, kdy se při zvýšených dávkách mohou objevit zažívací potíže, podráždění žaludeční sliznice a průjmy. Vitamin C se nachází například v těchto potravinách.
Ani v tomto případě se však nedá hovořit o zdraví ohrožující hypervitaminóze. Doporučená denní dávka vitaminu C je pro dospělé 100 mg za den a o předávkování hovoříme až při překročení 2000 mg za den. U lidí se sníženou funkcí ledvin může při takovýchto dávkách dojít ke zvýšené tvorbě oxalátových kamenů, které vznikají v močových cestách.
Vitaminy rozpustné v tucích
Tyto vitaminy (A, D, E, K) se ukládají v těle na několik měsíců a riziko předávkování je zde mnohem vyšší. Dlouhodobá nadměrná konzumace může způsobit například toxicitu jater.
Vitamin A
Nejrizikovějším je v této skupině vysoký příjem vitaminu A, který se vyskytuje v potravinách živočišného původu, jako jsou játra, rybí tuk či například žloutek. Předávkování je nebezpečné především pro těhotné ženy, jelikož zvýšená dávka vitaminu A může způsobovat vývojové vady plodu, a to především v prvním trimestru. Ovšem ani jeho nedostatečný příjem není pro těhotné ženy dobrý. Snížený příjem by mohl vést k poruchám vývoje plic a poruchám imunity dítěte. Doporučená denní dávka pro dospělou osobu je 0,8 mg za den.
Vitamin D
Přestože trpí velká část populace nedostatkem vitaminu D, není radno to přehánět s jeho dodáváním potravinovými doplňky. Vysoké dávky vitaminu D totiž mohou způsobit vyplavování vápníku z kostí, zažívací potíže, slabost, únavu, zvracení, ale i poruchy srdečního rytmu. Doporučená denní dávka je 5 mikrogramů denně.
Vitamin E
Na rozdíl od ostatních vitaminů rozpustných v tucích není vitamin E při nadužívání tolik toxický. Při konzumaci vyšší dávky se může projevit průjmem či únavou. Pokud je vyšší dávka užívána dlouhodobě, může se zhoršit vstřebávání právě vitaminu K, čímž dojde k poruchám srážlivosti krve. Doporučená denní dávka je 10–20 mg denně a najdete jej například v ořeších, ovesných vločkách, špenátu, máku, semínkách či masu.
Vitamin K
Stejně jako u ostatních vitaminů rozpustných v tucích i u vitaminu K je velmi nepravděpodobné, že byste se jím předávkovali z potravy. K předávkování většinou dochází hlavně z vitaminových a potravinových doplňků, které jsou konzumovány ve vyšší míře, než se doporučuje. Předávkování se pak projevuje návaly do hlavy a pocením. Doporučená denní dávka pro dospělou osobu je 75 mikrogramů. V potravě najdete vitamin K především v zelené listové zelenině či cereáliích, rostlinných olejích a sojových bobech.
