Nejnovější

Televize je stále oblíbené médium, v průměru před "bednou" prosedíme až 4 hodiny denně

Už řadu desetiletí si lidé uvědomují, že z mnohých dobrot, které během vánočního období konzumují, jim nebývá dobře. Mnoho má zkušenost z návštěvy pohotovosti nejen kvůli kosti v krku, ale také rozbouřenému žlučníku, zaseklému žlučovému kameni ve žlučovodu a dalším radostem. Jiní zase propadají depresím při pohledu na váhu. Kdybychom se přitom drželi starých osvědčených postupů, dopadli bychom mnohem lépe.

Tradice půstu

Asi většina lidí ví o tradici, že na Štědrý den se dodržuje půst. Optimálně od rána až do slavnostní večeře. Lidová pověst spojuje tento půst se spatřením zlatého prasátka. Racionální smysl ale spočívá v něčem jiném. Staří Češi dobře věděli, že aby si náležitě vychutnali dobré jídlo na slavnostní tabuli, je lépe být trochu vyhladovělý. Také měli tu zkušenost, že tělo mnohem lépe zpracovává větší přísun potravy, je-li naše trávící soustava odpočatá.

I případný průchod kaménků žlučovody probíhá snáz, neboť je přítomné i dostatečné množství žluči ve žlučníku. Jestliže se ale už celý den cpeme sladkostmi a jinými dobrotami, je jasné, že večer žlučník ve snaze dodat potřebnou žluč k trávení řízků a salátu vytlačí už leda zbylý kámen, který nemá šanci bezbolestně projít. Vše končí v nemocnici a ze sváteční idyly nic není.

Půst má samozřejmě i významný efekt pro hubnutí. Během dne bez jídla tělo vyloučí nadbytečnou vodu, ale sáhne i do tukových zásob. Proto tento půst působí v protikladu s následným hodováním a vyrovnává jeho vliv. Když ne zcela, pak alespoň částečně.

Tradiční pokrmy

Je ovšem vhodné se také zamyslet, jaké byly jiné tradiční zvyky a pokrmy z hlediska jejich působení na lidské zdraví. Rybí polévka a smažený kapr se salátem se objevují až někdy po druhé světové válce. Do té doby najdeme u slavnostní večeře na Štědrý večer houbovou polévku, ale též zelnou s fazolemi, houbového kubu, tedy jídlo z krup a hub s velkým množstvím česneku.

O prospěšnosti česneku na lidské zdraví netřeba pochybovat. Přečíst si o tom můžete třeba zde. Jinde se jedla i krupičná kaše, objevuje se i houbová omáčka. Nechybí sice sladké, ale rozhodně ne v podobě brutálně přeslazeného cukroví. Spíš se pečou koláče, buchty, vánočky. Používá se hodně sušeného ovoce. Vaříval se z něho i vánoční kompot. Je jasné, že tyto pokrmy nebyly kaloricky tak vydatné jako současné. Byly i mnohem šetrnější k našemu žlučníku.

Zajímavou tradicí je rozkrajování jablíček. Jestliže ho rozkrojíte mezi stopkou a bubákem, tvoří jadřinec krásnou hvězdičku a ta připomíná naději. Vedlejším efektem bylo, že se příslušné rozkrojené jablko nevyhodilo, ale snědlo. Přísun ovoce a vlákniny měl také o slavnostním večeru svůj smysl. Jablko dodalo tělu chybějící vitaminy a pomohlo prožít sváteční období ve zdraví.

Tradiční pohyb

Netřeba také zapomínat na to, že vánoční období bylo pro mnohé spojeno sice s volnem, ale nikoli s nicneděláním. Rodiny se navštěvovaly, hodně se chodilo pěšky. Děti také běhaly po koledě. Býval sníh, a tak si omladina užívala zimních radovánek. Jaký rozdíl oproti stavu, kdy se dnes mnozí jen nacpou jídlem a přemístí k televizním obrazovkám. K pohybu přispívaly i krásné zvyky jít nakrmit lesní zvěř a další drobnosti. Dnes naštěstí supluje alespoň pro některé tyto tradice pobyt na horách o vánočních prázdninách.