Nejnovější

Televize je stále oblíbené médium, v průměru před "bednou" prosedíme až 4 hodiny denně

Španělské chřipce se zprvu nevěnovala velká pozornost, protože vládní činitelé upřednostňovali první světovou válku. Začali si jí více všímat až v době, kdy propukala ve velkém. Nemoci se začalo říkat španělská chřipka, protože lidé měli za to, že nejvíce tíží právě Španělsko.

Nebyla to však pravda, protože Španělsko bylo během první světové války neutrální, takže nemělo důvod podléhat cenzuře. Španělsko o chřipce jednoduše pouze více informovalo. Vládní činitelé v zemích, které se zapojovaly do války, nechtěli rozvracet morálku svých vojáků. Z toho důvodu závažnost španělské chřipky raději zatajovali.

Uzavírání škol a obchodů se lidem nelíbilo

V roce 1918 se kvůli španělské chřipce zavíraly školy a obchody. Lidé z toho byli zprvu vyděšení. Někteří odborníci tvrdili, že děti budou ve školách ve větším bezpečí než v malých nájemných domech, kde žila spousta lidí. Ve školách mohly být sledovány zdravotními sestrami, které mohly usoudit, zda se nakazily španělskou chřipkou.

Stejně tak se lidem nelíbilo, že se uzavírala většina obchodů. S rozšiřujícím virem však lidé uznali, že zavřít školy a obchody bylo na místě. S příchodem koronaviru se nařízení o uzavření škol a většiny obchodů setkávalo zprvu s odporem některých lidí. Postupně však většina lidí pochopila, že jde o nezbytná opatření k ochraně obyvatel.

Lidé se báli o své příjmy

Ve chvíli, kdy svět paralyzovala španělská chřipka, byla ochromená celosvětová ekonomika. Velký dopad na ni měla i první světová válka, ale španělská chřipka ji potopila ještě více. Zkracovala se pracovní doba a spousta firem zůstala zavřená. Lidé tedy přicházeli o peníze a mnozí už neměli ani na jídlo.

Špatně na tom byli hodinoví pracovníci, kteří dostali peníze pouze za počet odpracovaných hodin. Obdobné je to nyní. Lidé přicházejí o peníze, protože nemohou pracovat. Zaměstnanci část svého platu dostanou, ale lidé, kteří pracují třeba na dohodu o provedení práce, jsou na tom obdobně.

Kolaps zdravotního systému

Během španělské chřipky se nakazily desítky až stovky milionů lidí. Lékařů a zdravotních sester byl velký nedostatek. Spousta z nich se navíc španělskou chřipkou nakazila také. V nemocnicích nebyl dostatek lůžek a zdravotních pomůcek. Na španělskou chřipku navíc neexistoval lék. Lékaři nakaženým pacientům dávali velké dávky aspirinu.

V té době však ještě nevěděli, že aspirin podávaný v takových dávkách člověka zabije, takže lékaři pacienty nevědomky zabíjeli sami. Ukázalo se, že ani dnes není zdravotní systém v některých státech připraven na obrovskou vlnu nemocných, kteří se nakazili koronavirem. Příkladem toho je Itálie. Dále čtěte: Pro boj s koronavirem je zásadní silná imunita.