Nejnovější

Zimní bundy od JD Sports - připravte se na Black Friday

Když v 70. letech tvořili malíři Zdeněk Burian a Bohumil Konečný exotickou hrdinku, ani jeden netušili, jaký dopad bude mít i na jejich životy zrod jedné z nejslavnějších českých ženských komiksových postav. Jen co se Octobriana objevila na pultech knihkupectví, velmi rychle se stala senzací.

Stejná žena, jiný příběh

O její popularizaci se zasloužil hubený mladík s tmavými vlasy a výraznými černými brýlemi, který emigroval z tehdejšího Československa do Západního Německa. Že jde však od samého počátku o jednu velkou lež, se ukázalo poměrně záhy, když západoněmecký časopis Stern zpochybnil Sadeckého autorství.

Sadecký byl blízký přítel Buriana i Konečného. Oba malíři sice kresby pro filmového vědce původně namalovali. Vše se ale odehrálo ještě před jeho emigrací a s jiným záměrem. Hlavní postava se jmenovala Amazona a měla zažívat nejrůznější, až trochu absurdní situace po celém světě. Sadecký se snažil komiksová dobrodružství ženy z pralesa nabízet různým vydavatelstvím, avšak bez úspěchu.

Lež jako geniální marketing

Velmi rychle pochopil, že pokud chce s příběhem prorazit, bude ho muset okořenit. A tak se zrodila Octobriana, bojovnice za práva utlačovaných s rudou hvězdou na čele a poměrně bizarním příběhem, který vzbudil nemalý rozruch. Sadecký si vymyslel povídačku o skupině ruských disidentů, kteří fungují v různých městech Sovětského svazu. Jejich činnost měla spočívat mimo jiné právě ve vytváření undergroundového komiksu o hrdince, která pevně střeží ducha říjnové revoluce.
 
Kniha Octobriana a ruský underground vyšla v roce 1971 v Londýně a vymyšlený příběh dovedného manipulátora zafungoval jako dobrá mediální kampaň. Lidé, alespoň na nějaký čas, věřili, že jde o pravdivý projev sovětské disidentské činnosti. Octobriana tak plnila nejen noviny, ale diskutovalo se o ní i v pořadech BBC či v britském parlamentu. V oblibě ji měl také například legendární zpěvák David Bowie. Billy Idol si nechal Octobrianu dokonce vytetovat na paži.

Superžena jako filmová hvězda

Petr Sadecký se ani po sametové revoluci do Československa už nikdy nevrátil. A i poté, co vyšlo najevo, že kresby ukradl, zahlcoval své známé fotkami z různých koutů světa, které však nepůsobily příliš věrohodně. Jeho život vypadal, jako kdyby vypadl z dobrodružné knihy, kterou ilustroval Zdeněk Burian a jehož Sadecký v mládí tolik obdivoval. Jeho osud byl však spíše tragický. Nějakou dobu působil ve Spojených státech amerických, později se přestěhoval zpět do Německa a začal mít problémy s alkoholem. Později mu lékaři našli nádor na mozku a v roce 1991 zemřel.

Octobriana však jako komiksová postava žila svým vlastním životem, a to doslova po celém světě. Vzhledem k tomu, že se na kresby nevztahovala žádná autorská práva, začali svalnatou hrdinku napodobovat malíři z celého světa. Variace exotické superženy se objevily například v Londýně, USA, Finsku, ale i České republice. Octobriana se dokonce dočkala filmového zpracování, a to konkrétně z finské produkce. Psali jsme také: Síťovka zažívá opět renesanci. Český výrobek si oblíbili i ve světě.