Podvyživený člověk může mít sklony k obezitě. A rozhodně nejde o vyjímky
V mnohých textech se dává podvýživa do protikladu k nadváze či obezitě. To však není docela přesné, protože existují i lidé, kteří trpí zjevnou obezitou, ale jsou přitom podvyživení.
Vysvětlení pojmu
Podvýživa je druh špatné výživy, při kterém se tělu nedostávají potřebné látky pro správné fungování organismu. I v rozvinutých evropských zemích existuje velká část populace, která trpí určitým druhem podvýživy. To má své dopady na růst a vývoj dětí, na kvalitu života dospělých, na schopnost regenerace organismu po prodělání nemoci. Díky podvýživě se zvyšuje mortalita na jednotlivá onemocnění. Lidé trpící podvýživou navštěvují častěji své lékaře s nejrůznějšími potížemi. To všechno má pochopitelně i dopady ekonomické. Zvláštní skupinu osob ohrožených podvýživou tvoří senioři. "Podvýživa ovlivňuje hojení ran, vede k infekcím, může způsobit změny funkce zažívacího traktu," uvádí MUDr. Božena Jurašková, předsedkyně České gerontologické a geriatrické společnosti. Podvýživou dnes ale trpí i mladí.
Kdy jdou podvýživa s obezitou spolu
Stačí si představit jednoduchou situaci, kdy by se nějaká osoba živila sladkými koláči. Snadno by tak naplnila nutný energetický příjem, dokonce by tento příjem mnohonásobně převýšila, ale zcela jistě by takový člověk nepřijal nutnou stravu v celé její pestrosti. Příjem by se tak realizoval z hlediska sacharidů, a to s důrazem na jednoduché sacharidy, a také z hlediska tuků, a to dost pravděpodobně nevhodné tuky ve formě různých ztužených rostlinných tuků, které jsou nezdravé. Zcela mimo by zůstala celá plejáda vitaminů, enzymů, vlákniny a zejména bílkovin. Takový člověk by se sice obaloval tukem a mohl by být skutečně velmi obézní, ale současně by strádal, protože všechny tyto chybějící látky by se podepsaly na jeho zdraví.
Co by měl každý člověk denně zkonzumovat
Je proto vhodné si umět představit, kolik bychom měli přijmout určitého druhu živin v průběhu jednoho dne. Ve chvíli, kdy si člověk udělá tento propočet, zjistí, že splnit denní příjem živin z hlediska kvality není tak jednoduché. Představte si, že byste měli mít denní příjem bílkovin zhruba jeden gram na každý kilogram tělesné váhy. Poměr rostlinných a živočišných bílkovin by měl být optimálně v poměru 2 : 1. Zdrojem je maso, vejce, mléčné výrobky, luštěniny, semínka, obiloviny nebo ořechy. Potíž je v tom, že 100 gramů eidamu obsahuje jen asi 30 gramů bílkovin. Vážíte-li tedy třeba osmdesát kilo, měli byste si k sýrovému špalíku dopřát ještě i více než stogramové kuřecí prso a dejme tomu sto gramů luštěnin, jenže v suchém stavu. Protože by to ale nebylo v optimálním poměru, měli byste část živočišných bílkovin nahradit dejme tomu arašídy a pšeničnými klíčky. Dokážete si takovou porci představit?
Pokud se začnete zajímat o optimální příjem zeleniny a ovoce, zjistíte, že denní dávka by se u dospělého člověka měla pohybovat kolem 600 gramů. Poměr zelenina ovoce se doporučuje zhruba 2 : 1. Sníst denně 400 gramů zeleniny není zase tak jednoduché. Pro zjednodušení řekněme, že se tím nemyslí sníst 400 gramů brambor. Velký problém s pestrou stravou mají i lidé v jídle vybíraví. Protože jedí jen něco, jsou často vystaveni situaci, kdy si z celkových možností vyberou jen to, co jim chutná, což vede k opakované konzumaci chlebů s máslem a marmeládou nebo třeba těstovin.
Příčiny podvýživy
Vedle neznalosti je nejčastějším důvodem podvýživy finanční i časová náročnost v získání a přípravě skutečně zdravé stravy. Případně do hry vstupuje výše zmíněná vybíravost v jídle. Mnoho lidí také z nedostatku času sahá po průmyslově připravovaných jídlech a stravě z fast foodů. Je třeba si jen uvědomit, že často může být příprava kvalitního steaku levnější a rychlejší než nákup hamburgeru ze známého řetězce. Nemluvě o tom, že konzumací 200 gramů kvalitního masa získáte až 50 gramů bílkovin. Nemusíte se však ládovat jen masem. Větší vejce obsahuje i lehce přes šest gramů bílkovin. A opět připomínáme i levnou čočku či fazole, které skvěle doplní rostlinné bílkoviny. Výmluvy na cenu jsou proto často jen zástěrkou pohodlnosti. Inspiraci můžete najít i v článku zde. Je ale pravdou, že lidé v opravdové hmotné nouzi nemají dostatek prostředků na nákup potravin a potraviny získané prostřednictvím potravinových bank obvykle nejsou dost bohaté na bílkoviny. Dominují v nich spíš jednoduché sacharidy. Na bílém pečivu, knedlících, těstovinách a mouce se ale dlouhodobě žít nedá.
Zdroj: Výživová doporučení, Rozumné hubnutí, WHO, thenewhumanitarian
