Věci, které byste nikdy neměli říkat svým
Mnoho rodičů si plně neuvědomuje, jak mozek dítěte skutečně funguje. Podceňují velký dopad vlastního jednání na životy svých dětí. A co víc, mnozí dospělí nevěnují pozornost tomu, co jejich děti slyší nebo vidí, a používají před nimi nevhodná slova, nebo se před dětmi hádají s partnerem.
Pokud tedy chcete, aby vaše dítě rostlo v milujícím, empatickém a zdravém prostředí, musíte být opatrní, co říkáte v jeho přítomnosti. Tady je 10 věcí, které svým dětem nikdy neříkejte.
1. Jsi mnohem lepší než…
I když vaše dítě vyniká ve všem, co dělá, měli byste být velmi opatrní s tím, jak ho chválíte. Říkat jim, jak jsou lepší než ostatní, by mohlo znamenat, že vám to začnou dokazovat ve všech životních situacích. Děti by tak mohly být přehnaně soutěživé, nebo naopak přehnaně úzkostné, že se jim to příště nepovede. Své dítě povzbuďte, aniž byste očekávali, že příště to bude znovu podle vašich představ.
2. Jsem si jistý, že jsi udělal maximum
To je další citlivá věc, které byste se u dětí měli vyhnout. Pokud tomu totiž tak opravdu není, dítě si může začít myslet, že být průměrný je v pořádku. A když uvidí, že jste s tím v pohodě, možná se dokonce přestane snažit zlepšovat. Ujistěte se, že své dítě motivujete správně k práci na jeho cílech.
3. Vím, že jsi to tak nemyslel
Toto nikdy neříkejte, pokud si nejste absolutně jistí, že jednání vašeho dítěte byl třeba omyl nebo nešťastná náhoda. V opačném případě posílíte ve svém dítěti pocit, že mu všechno projde. Musíte jej naučit, co je správné, co je špatné a jak převzít odpovědnost za své činy.
4. Jsi tak nemožný
Neohrabanost, plachost a dokonce i lenost jsou patrně osobnostní rysy, které lze docela obtížně překonat. Když je zdůrazňujete a kritizujete nadměrně své dítě, tak s vámi brzy přestane sdílet svoje emoce nebo dokonce s vámi přestane komunikovat, protože se bojí, že byste mohli znovu upozornit na jeho nedostatky. Místo toho, abyste jej kritizovali, zkuste pochopit, proč se chovalo určitým způsobem. Buďte více empatičtí.
5. Pomůžu ti
Pochopitelně může být náročné vidět, jak se vaše dítě potýká s něčím, co je pro vás jednoduchým úkolem. Pokud mu však nedovolíte, aby si to dělalo po svém, a vždy nabídnete pomoc, nebude mít vaše dítě možnost se učit. V čase by navíc dítě získalo pocit, že vy nebo někdo jiný mu bude pomáhat celý život.
6. Pospěš si!
Agresivní informování dítěte, aby si pospíšilo, by mohlo způsobit závažné stresové poruchy. Spíše než rozčilení nad courajícím se dítětem proměňte svoji frustraci ve hru. Místo nátlaku raději použijte výzvu ve stylu „Vsadím se, že budu v autě rychleji než ty!“
7. Dnes vypadám hrozně
I když nevypadáte nejlépe a máte pocit, že všechno, co zrovna děláte, je špatně, nikdy byste se neměli ponižovat před svým dítětem. Dítě by totiž nemělo vidět, jak je jejich rodič v negativním rozpoložení, navíc by se nemělo učit, že sami sebe nebo někoho jiného posuzujete podle fyzického vzhledu nebo intelektuálních schopností. Pokud ano, mohou implementovat tento vzorec chování do svých životů a začít se nevhodně chovat k sobě i ostatním.
8. Nikdy nemluv s cizími lidmi!
Vaše dítě by se samozřejmě nemělo bavit s cizími lidmi na ulici nebo otevírat dveře lidem, s nimiž se nikdy předtím nesetkalo. Ale buďte opatrní v tom, jak mu to vysvětlíte. Je potřeba mu totiž vysvětlit, proč je to špatné. Řekněte dítěti o nebezpečí, které by mu mohlo od cizích lidí hrozit. Ale nedělejte to tak, aby si dítě myslelo, že mu to zcela zakazujete. Mohlo by to vzít jako výzvu a udělat přesně opak toho, co požadujete.
9. Dávej pozor!
Příliš mnoho rodičů doslova sekýruje svoje dítě s tím, že má dávat pozor na to či ono. Tím se ale dítě ničemu nenaučí. I jako dospělí se občas nesoustředíme a od svého dítěte to přesto často vyžadujeme. Naučte jej raději, proč je tak důležité věnovat některým věcem pozornost a jak mu to pomůže.
10. Pokud toho nenecháš, vrátíme se domů
Možná je vaše dítě opravdu nadšené z toho, že někam jedete a v autě zkrátka vyvádí. Pokud ale na něj tuto větu skutečně použijete opakovaně, přestane vám dítě věřit a vaše autorita bude pryč. Je třeba pochopit, proč se dítě chová v autě určitým způsobem. Jádro problému může být někde úplně jinde a může být vážné.
Nezapomeňte, že v očích vašeho dítěte jste superhrdiny i nejlepšími kamarády. Vzhlíží k vám a jeho křehká mysl věří, že všechno, co děláte a říkáte, je dobré a správné. Proto pro něj musíte být skvělým příkladem, aby bylo emocionálně stabilní a sociálně si uvědomovalo prostředí, ve kterém žije. Dále čtěte: Jak poznáte, že má vaše dítě ADHD.