Umíte správně poskytnout první pomoc? Není tak složité, jak to vypadá
Odborníci se neustále snaží o osvětu, ale stále je mezi laiky málo těch, kteří by v případě potřeby dokázali první pomoc opravdu poskytnout. Přitom právě znalost postupů první pomoci a novinek v této oblasti může výrazně zmírnit důsledky vážných úrazů.
Čísla hovoří za vše. Podle českých a evropských průzkumů je znalost a ochota poskytnout první pomoc nedostatečná. Pouze 14 % české populace věří, že by zvládlo první pomoc poskytnout. Polovina Čechů by se o pomoc pokusila s obavami a třetina by ji nezkusila ve strachu, že zraněnému více ublíží.
Častým problémem je podle odborníků zastaralost informací o poskytnutí první pomoci, kterou mohou mít starší generace. Dnes jsou její zásady nastaveny co nejjednodušeji, aby ji mohl poskytnout každý. Představíme vám šest zásad první pomoci.
Získejte přehled o situaci
Ačkoli je situace vážná, zorientujte se nejprve v tom, co se stalo, než začnete jednat. Je potřeba si uvědomit, co se přesně stalo, jaká rizika ze situace vyplývají, o jaký počet (zraněných i zachránců) se jedná a o jak závažná jde poranění. Pokud to situace vyžaduje, přivolejte pomoc z okolí. V případě většího množství zraněných je potřeba se věnovat nejprve těm s nejvážnějším poraněním (bezvědomí, masivní krvácení).
Zajistěte bezpečnost
Pokud je zranění způsobeno něčím, co může nadále ohrožovat zraněného, vás nebo okolí, zneškodněte další rizika. Při autonehodě zajistěte označení prostoru výstražným trojúhelníkem, při zásahu elektrickým proudem zamezte dalšímu působení.
Zjistěte rozsah postižení
V první řadě je potřeba zjistit stav životních funkcí – vědomí a dýchání. Stav vědomí zjišťujte nejprve oslovením. Pokud na něj postižený nereaguje, uchopte jej za rameno a zkuste s ním zatřást. Pokud je postižený při vědomí, další pomoc probíhá ve spolupráci s ním (je schopen vám odpovědět, co ho bolí, co se mu přesně stalo apod.). Jestliže ani na jeden z podnětů nereaguje, pokračujte v kontrole dechu. Pokud je to možné, přetočte jej na záda a uvolněte dýchací cesty. Toho docílíte zakloněním hlavy postiženého a odstraněním překážek z úst (jídlo, krev). Dále zkontrolujte dýchání. Přiložte ucho k nosu a ústům postiženého a sledujte jeho hrudník.
Zahajte první pomoc
Způsob provádění první pomoci záleží na typu poranění a stavu zraněného. Pokud se jedná o stav bezvědomí, kdy zraněný nedýchá vůbec nebo málo (chrčí, lapá po dechu), je potřeba zahájit kardiovaskulární resuscitaci. Klekněte si vedle postiženého a spodní hranu ruky přiložte na jeho hrudník (na hrudní kost). Spodní hranu druhé ruky přiložte na první ruku a propleťte prsty. Propněte lokty a začněte rytmicky stlačovat hrudník postiženého do hloubky 5 až 6 cm frekvencí 100 krát za minutu (k udržování tempa pomáhá, když si budete nahlas nebo v duchu zpívat nějakou písničku). K resuscitaci patří také umělé dýchání, ale dnes už není stanoveno jako nutnost pro první pomoc. Pokud se k němu odhodláte, platí interval 30 stlačení hrudníku na 2 vdechnutí. V případě, že budete provádět pouze masáž srdce, provádějte ji nepřetržitě.
Krvácení zastavíte stlačením přímo v ráně a pevným ovázáním, rána ale nesmí být příliš zaškrcená. U šokového stavu se dodržuje pravidlo 5T (tišení bolesti, teplo, tekutiny, ticho a transport).
Zavolejte záchrannou službu
Kontaktujte záchrannou službu na telefonním čísle 155 (případně 112). Důležité je sdělit co nejvíce informací: co se stalo, kde se to stalo, kolik je postižených a jaký je charaker zranění.
Zůstaňte u zraněného
U zraněné osoby zůstaňte až do příjezdu záchranné služby. Průběžně kontrolujte její stav a poskytujte další pomoc dle potřeby. Resuscitaci je potřeba provádět až do příjezdu záchranné služby, pokud postižený nezačne dýchat dříve. Někdy můžete poskytovat první pomoc i člověku po infarktu. O tom, jak poznat, že vám tato zákeřná nemoc hrozí, jsme psali zde.
