Arašídy jsou velmi zdravá luštěnina. Čím nám však mohou uškodit?
Arašídy nejsou ořechy, i když je za ně považujeme. Jako ořechy chutnají i vypadají a mají i podobně prospěšné účinky. Burský oříšek, jak se také arašídu říká, má však blíže k fazolím než k ořechům. Díky obsahu „hodných“ tuků snižují hladinu cholesterolu a cukru v krvi, posilují paměť i obranyschopnost a dokonce pomáhají při hubnutí.
Zdravý či nezdravý tuk?
Arašídy jsou energeticky vydatné a jsou téměř z poloviny tvořeny tukem. Ve 100 g je totiž 590 kcal, 26 g bílkovin, 47 g tuků a 16 g sacharidů. Jedná se tedy nejen o poměrně bohatý zdroj bílkovin, ale zejména potravinu s vysokým podílem tuků. To ovšem neznamená, že jsou nezdravé. Jejich zařazení do jídelníčku v rozumné míře podporuje snížení hladiny cholesterolu a triglyceridů v krvi, a to aniž by přispívaly ke zvýšení tělesného tuku.
Samozřejmě to ale platí jen v případě, že si dáte zhruba hrst buráků, ale nepražených, nesolených a bez cukrových a jiných polev. Pokud jich spořádáte celý sáček večer u televize, na vaší postavě se to rozhodně projeví. Hrst buráků ke snídani však pomáhá udržovat v normálu i hladinu krevního cukru. Pokud nemáte buráky rádi, vyzkoušejte jiné druhy ořechů. Řada z nich má příznivé účinky na vaše zdraví. Více o tomto tématu jsme psali zde.
Vitaminy a minerály
Arašídy obsahují hned celou škálu vitaminů a minerálů, které lidské tělo potřebuje pro regeneraci, svalový růst, hubnutí či antioxidační působení. V burácích je zastoupeno poměrně vysoké množství hořčíku, který je ve fitness velmi nedoceněný a mnozí lidé trpí jeho nedostatkem. Plánujete-li tedy trénink nebo závod, před kterým se hodláte „nadopovat“ jídlem s vysokým obsahem sacharidů, jsou snídaně obohacené o buráky dobrou volbou. Dále v arašídech nalezneme vápník, železo, fosfor, mangan, měď, antioxidačně působící selen se zinkem, který má navíc vliv na hladinu testosteronu.
Z vitaminů nelze nezmínit vitamin E, který působí jako antioxidant, a vitaminy skupiny B – niacin, který pomáhá udržovat zmíněnou hladinu cukru v krvi, ale má dobrý vliv i na pokožku a zažívání, thiamin, jehož nedostatek způsobuje problémy s koncentrací a pamětí, a kyselinu listovou, která má příznivý vliv na krvetvorbu a jejíž konzumace je doporučena především v těhotenství, kdy se podílí na správném vývoji nukleových kyselin dítěte. Nelze opomenout ani to, že obsahují vysoký obsah vlákniny, a to až 8 g.
Zázračný resveratrol
Buráky obsahují také poměrně vzácnou látku resveratrol. Této látce jsou připisovány mnohé pozitivní účinky, od antioxidačních, přes vliv na hubnutí. Zároveň má příznivý vliv na kardiovaskulární systém a podílí se na prevenci rakoviny. Nejvíce této látky najdeme v červeném vínu, což také vede k diskusím o tom, zda právě ona nestojí za dlouhověkostí francouzských milovníků vína. Názory odborníků na blahodárnost této látky se nicméně rozcházejí. Neznamená to ale, že by buráky nebyly i bez ní zdrojem zásadních živin pro organismus. Buráky pak prý dokonce snižují možnost vzniku zubního kazu.
Prastarý všelék
Velkou zásluhu na proniknutí arašídů do americké kuchyně měl George Washington Carver, americký botanik a vynálezce, přezdívaný „černý Leonardo“. Se svými spolupracovníky vyrobil první náhražku mléka právě z buráků a vědecky podložil jejich blahodárné vlastnosti, a to například i jako podpůrného výživného léku při léčbě tuberkulózy. A staří Inkové a Aztékové, kteří z nich vyráběli arašídové máslo, ho užívali jako lék a jako prostředek pro rychlé doplnění energie. Arašídové máslo si můžete udělat i sami doma.
Postup
Vezměte si 250 g loupaných nepražených arašídů a rozmixujte je v mixéru najemno. Pak přidejte 3 lžíce kokosového oleje a opět mixujte tak dlouho, dokud se nevytvoří jemná pomazánka. Vznikne základ, který můžete ochutit podle našich preferencí, například namletými kakaovými boby, nebo dosladit stévií či javorovým sirupem, pokud nám máslo přijde málo sladké.
Silný alergen
Arašídy mají však jedno velké minus. Jsou totiž silným alergenem. Ta se může projevit slzením, vyrážkou, otoky nebo průjmem, ale také dušností, silným poklesem krevního tlaku a celkovým kolapsem organismu, který může vést až ke smrti. Alergií nicméně trpí asi půl procenta populace a ve většině případů se projevuje jen mírnějšími příznaky.
