Není deprese jako deprese. Ta podzimní ale prý neexistuje, tvrdí odborníci
Pochmurné počasí, dřívější stmívání, častější nemoci, moc nebo málo modrého světelného spektra – to vše vede během podzimních a zimních měsíců ke špatné náladě u většího množství lidí. Ti často tvrdí, že trpí depresí. Podle odborníků ale termín podzimní deprese vůbec neexistuje. Ve skutečnosti lidé trpí podzimními splíny. Jedná se o sezonní záležitost projevující se pocity smutku, podrážděnosti nebo únavy.
Na rozdíl od depresivní nálady, která se čas od času objeví u každého a souvisí například se špatným počasím, je deprese velmi závažné duševní onemocnění, jehož léčba je poměrně zdlouhavá a vyžaduje pomoc odborníků. Depresivní stavy v krajním případě mohou vést až k sebevraždě a rozhodně nejsou vyvolány ročním obdobím. Žádné podzimní splíny na člověka na podzim nevyskočí jako klíště, pouze dojde k zesílení už probíhající deprese. Hodně Čechů se pak uchyluje ke zdánlivě rychlému řešení v podobě léků. Jak se ale odborníci shodují, léky v tomto případě problém nevyřeší, jen jej utlumí. Existuje podle nich vhodnější řešení, než je braní antidepresiv.
Problém je nedostatek spánku
Podíl na častější špatné náladě má kromě hektického životního shonu před Vánoci i redukce denního světla a tím způsobená změna biologických rytmů. S úbytkem světla také tělo začíná produkovat větší množství melatoninu - jednoho z nejdůležitějších spánkových regulátorů.
Nedostatek spánku podporuje sklony k depresím, úzkostným stavům, problémům s pozorností, pamětí a má vliv na celkové zhoršení mozkových funkcí i oslabení imunity.
Lidem chybí pohyb venku
Špatná podzimní nálada může být ovlivněna i nedostatkem pohybu venku. I ten může regulovat produkci melatoninu. Pravidelným pohybem venku se totiž člověk cíleně vystavuje světlu ve vyšší intenzitě.
Jednou z metod, jak zaplašit podzimní chmury, je tedy pohyb. Ideální může být chůze v přírodě, nordic walking, jóga nebo pilates. Každý ale ať si vybere aktivity, které mu dělají radost.
Náladu vylepší i úsměv
Špatnou náladu zažene obyčejný úsměv, ale i vzpřímené držení těla. Existují studie o tom, že pokud se člověk usměje, jeho endokrinní systém začne vylučovat hormony štěstí i přesto, že to tak v danou chvíli necítí. Za několik málo okamžiků se tak bude cítit lépe doopravdy.
Totéž umí zařídit i vzpřímená pozice těla. Chce-li se člověk cítit lépe, měl by dávat pozor na choulení v ramenou, které na náladě nikdy nepřidá.
Jak zahnat podzimní chmury
Metod, jak se vyvarovat ponuré náladě , existuje hned několik.
Dělejte, co vás baví
Lidé se necítí dobře, protože nedělají věci, které jim dělají dobře. Mnozí lidé kvůli rodině, dětem či práci odložili své koníčky, zájmy a životní radosti. To je ale chyba. Začněte dělat, co vás baví. Bude vám hned lépe.
Nezanedbávejte spánek
Bez správné délky a hloubky spánku se nemohou lidé cítit dobře, nemohou mít energii na zvládání nároků života, nemohou být soustředění a nemohou efektivně myslet.
Myslete produktivně
Myšlení ovlivňuje stav mysli, a to včetně produkce látek spojených se spokojeností, štěstím a naplněním. Žádný lék nedokáže změnit neproduktivní myšlení. Utápění se v toku stereotypních myšlenek nic dobrého nepřináší.
Vyhněte se lékům
V Česku se na rozdíl od světa praktikují v oblasti psychiatrie zastaralé a velmi málo funkční formy, což zamezuje skutečným změnám a terapii. Mnozí odborníci jsou přesvědčeni, že nastolení klidu a pohody v životě lze dosáhnout jen speciálním tréninkem mozku, nikoli podáváním léků. Tedy pokud to není nezbytně nutné.
Nepodceňujte sílu světla
Méně světla přes den má vliv na organismus, protože dojde ke změnám v produkci hormonů včetně spánkového hormonu melatoninu. Absenci světla přes den je třeba kompenzovat, lidé by proto měli alespoň půl hodiny pobývat venku, když svítí slunce. Večer je naopak potřeba odfiltrovat modré záření z obrazovek, jinak dojde k narušení efektivity spánku a následkům v podobě malé odolnosti organismu vůči nemocím a zátěži. O neblahém vlivu modrého světla na lidské zdraví jsme více psali zde.
