Výběr cvičení podle temperamentu
Pro každého člověka, zvláště pro začínajícího, je důležité, aby pečlivě zvolil, jaké sportovní aktivitě se bude věnovat. Zda vybrané cvičení odpovídá jeho osobnosti a je-li schopen je dělat dlouhodobě," míní doktor James Gavin z University of Quebec, podle kterého se hodí každý člověk pro jiný typ cvičení, někdo pro jógu, jiný pro karate, další pro aerobik či cyklistiku.
Každý odborník či lékař by měl zájemci o cvičení umět poradit na základě psychologického dotazníku, v němž by měl zjistit, zda chce zájemce cvičit sám či ve skupině, zda potřebuje být veden nebo vyžaduje spontánnost a volnost, jeho míru motivace, stupeň agrese cvičebního plánu, soutěživost, míru mentálního zatížení a schopnost riskovat.
Temperament určuje, jací jsme, jak se chováme vůči okolí i vnitřně vůči sobě. Jde o neměnnou charakteristiku „na celý život“. Podle temperamentu se lidé dělí do čtyř skupin – na sangviniky, choleriky, flegmatiky a melancholiky. Nikdo samozřejmě není „čistokrevný“ sangvinik, cholerik, flegmatik či melancholik, v každém z nás se mísí v různém poměru prvky všech čtyř základních typů, vždy však lze stanovit, který temperament u konkrétního člověka převládá.
Na výkon v tréninku samozřejmě mají kromě temperamentu vliv i jiné okolnosti: aktuální psychický stav (nálada), chuť do činnosti (motivovanost) a úroveň bdělosti (stupeň aktivace, tj. momentální energetické možnosti). Od temperamentu se však odvíjí reakce organismu na zátěž, a proto je jeho znalost důležitá k určení typu a intenzity tréninku i způsobu a délky regenerace. Rozdíly jsou opravdu výrazné.
Rozvážným a vytrvalým flegmatikům nevadí dlouhé tréninky, protože se pomaleji dostávají do tempa, ale vyžadují také dlouhou regeneraci.
Naopak vznětliví, rychlí a energičtí cholerici ocení krátké, intenzivní a časté cvičení. Rádi se předvádějí, takže s chutí sportují ve skupině, jejíž členové se navzájem hecují. S nasazením to však nesmějí přehánět, neboť jim brzy dojde šťáva a musejí si odpočinout; relaxace však nemusí být dlouhá.
Samostatným, činorodým a optimistickým sangvinikům vyhovují náročné, dlouhé, časté a pestré tréninky. Neznají však míru, nedokážou odolat žádné výzvě a zkoušce hranic vlastních možností, a tak se vystavují nebezpečí přetrénování.
Opakem sangviniků jsou hloubaví a citliví melancholici se slabou vůlí, které unaví už pouhý pohled do tělocvičny – potřebují jen krátké, nepříliš namáhavé tréninky bez srovnávání s ostatními a empatického trenéra schopného povzbudit je alespoň k nějakému výkonu.
